Praha - Hlavní město chce jít ve šlépějích některých evropských velkoměst a rozmístit do ulic více než tisíc kol.
Na sto padesáti stanovištích v širším centru Prahy si lidé budou moct začít půjčovat kola nejpozději do konce příštího roku.
Cena za roční používání kol z půjčoven by se mohla pohybovat kolem pěti set korun. Magistrát spoléhá na zájem Pražanů i turistů o netradiční způsob dopravy, proto neplánuje masivní propagaci projektu.
"Naším záměrem bylo, aby půjčování bylo tak levné, že si to lidé najdou sami," svěřil se primátor hlavního města Tomáš Hudeček (TOP 09).
Zavedení bike sharingu odhaduje město na padesát, každoroční údržbu pak na deset milionů. Magistrát se zatím nerozhodl, komu svěří provozování služby.
Navzdory existenci několika dobrovolnických skupin, které již bike sharing v Praze v menší míře nabízejí, dává přednost jedné firmě. Podle primátora Prahy je nutné, aby byl systém jednotný a soudržný.
Do historických částí města kola nesmí
Stojany s koly budou čekat na lidi v centru města a nejbližším okolí, stále však zůstávají místa, kde budou muset cyklisté své dopravní prostředky odložit.
„Musíme respektovat nařízení Prahy 1, takže do památkových zón cyklisté nebudou mít přístup. Do okolí Staroměstského či Václavského náměstí kola opravdu nepatří,“ vysvětlila zastupitelka a předsedkyně magistrátní komise pro cyklodopravu Monika Krobová Hášová (TOP 09).
Magistrát si proto musí pečlivě rozmyslet, na jaká místa stojany umístí a kolik do nich naskládá kol. Plánování výrazně komplikuje také terénní charakter města, především kopcovitost.
Nevhodný terén
„Konkrétně Dejvice jsou problematické v tom, že by si lidé půjčovali kola na cestu z kopce, ale zpět by zvolili radši jiné MHD,“ řekl Hudeček. Předpokládané hromadění kol v centru tak chce magistrát vyřešit auty, která by rychle pendlovala mezi stanovišti a dovážela kola tam, kde je jich nedostatek.
„Redistribuce bude z celého projektu určitě finančně nejnáročnější,“ sdělila Krobová Hášová.
Město se musí vypořádat i s nevhodným povrchem některých míst, jako jsou například kočičí hlavy. Zásahy do terénu se však musí podřídit tomu, aby neznehodnotily historické jádro města.
V předpokládaných ročních nákladech jsou započítány také případné krádeže či opravy kol. Podle Krobové Hášové zlodějům zkomplikuje práci zvláštní design a barva kol, přesto počítá až s patnácti procenty odcizených ročně.
Špatná zkušenost z Karlína by se neměla opakovat
Hudeček připustil spolupráci bike sharingu s cyklisty s vlastním kolem, doplnění stojanů pro běžná kola vedle veřejných stanovišť však zatím neplánuje.
K alternativní formě městské dopravy se kloní čím dál více lidí. Podle průzkumu GfK pro magistrát si loni pro přepravu v Praze vybralo kolo přibližně 120 tisíc lidí. V sezoně jej týdně používá až 200 tisíc lidí.
V Praze se poprvé o bike sharing pokusila městská část Karlín, podle primátora hlavního města to však nedopadlo příliš úspěšně. "Projekty tohoto typu nelze dělat na malé a omezené lokalitě, protože jsou naplánovány tak, aby fungovaly až v rámci celého města," vysvětlil Hudeček.
