Praha - Čerstvé obvinění osmi firem včetně stavebního gigantu Metrostav v kauze Davida Ratha přidělá vrásky vedení pražského magistrátu. Metrostav je totiž historicky jedním z největších dodavatelů staveb hlavního města.

Pokud se případ dostane k soudu, hrozí Metrostavu podle dva roky starého zákona o trestní odpovědnosti právnických osob zákaz činnosti nebo dokonce zrušení. 

Soudy zatím rozhodly jen několik málo případů a není proto jisté, jaký by byl v případě krajního trestu osud běžících zakázek, které si firmy nasmlouvaly již dříve. Deník Aktuálně.cz oslovil několik právníků a zákonodárců. Ti se na případných následcích pro hlavní město neshodli, právnička Transparency International se ale například domnívá, že v případě takového trestu by Metrostav zřejmě nemohl zakázky dokončit. Praha by pak musela shánět nového dodavatele, třeba i uprostřed stavby. 

Metrostav patří mezi největší stavební firmy na trhu a podle mluvčího Františka Poláka tvoří veřejné zakázky zhruba polovinu všech jejích kontraktů. Společnost pracuje na obřích pražských stavbách, jako je prodloužení metra A nebo tunel Blanka. V září dostala od pražského dopravního podniku zakázku na rekonstrukci tramvajové trati za více než 130 milionů.

O osud těchto konkrétních staveb si zatím magistrát větší starosti nedělá. Hlavní práce u metra a Blanky mají být hotovy v příštím roce, tramvajová trať dokonce letos. Že by do té doby případ došel k soudu a padl pravomocný rozsudek, je spíše nepravděpodobné.

Větší nejistota však panuje u projektů na příští roky, jako je například nová radnice Prahy 8 za 1,2 miliardy, kterou má Metrostav dostavět do léta 2015. Otazník se vznáší také nad výběrovými řízeními, které veřejná správa teprve vypíše. Do nich se totiž Metrostav může hlásit bez omezení.

"Je nutné vycházet ze zásady presumpce neviny, tedy nahlížet na obviněnou, případně obžalovanou společnost do pravomocného rozhodnutí soudu jako na nevinnou a umožnit jí se podle toho chovat. Zda bude taková společnost moci následně zakázky fakticky realizovat, by případně záviselo na povaze uloženého trestu," uvedl advokát Jakub Štilec z právní kanceláře Císař, Češka, Smutný.

Metrostav, který popírá jakoukoli účast na kauze, se veřejným zakázkám vyhýbat nehodlá. "Na chodu společnosti se vůbec nic nezmění. Předpokládáme, že se to rychle vyřeší," uvedl Polák.

V plánu jsou stavby za stovky milionů

Tento týden hlavní město schválilo výstavbu první etapy metra D za 25 miliard. Se stavbou chce začít v roce 2017, reálný čas vypsání tendru je tedy v roce 2016. "V tuto chvíli je předčasné se nás ptát, jestli do toho výběrového řízení půjdeme," komentoval to Polák.

Magistrát také každý rok dává stamiliony do menších výběrových řízení na dopravní stavby. Letos má na investice do infrastruktury Technická správa komunikací od města k dispozici přes 400 milionů, příští rok by to mohlo být ještě víc.

"Když v rozpočtu na rok 2014 získám 500 milionů, budu spokojen. 700 milionů bych považoval za velký osobní úspěch," říká náměstek primátora Jiří Nouza, který má infrastrukturu na starosti. Dopravní podnik zase chystá rekontrukci tramvajové trati Bělohorská nebo nákladné přestavby stanic metra na bezbariérové.

Situace, kdy město spolupracuje s firmami, kterým hrozí zákaz činnosti, je podle Nouzy naprostou novinkou. "Teoreticky se může stát, že firma dostane takový trest uprostřed zakázky. Budeme se s tím muset nějak vypořádat. Jsme s tím konfrontováni poprvé, takže se poradíme s právníky, jak v případě potřeby postupovat," dodává náměstek.

Právníci ovšem jednoznačný výklad nemají. "Pokud by firma dostala jako pravomocný trest zákaz činnosti nebo byla zrušena, zřejmě by už zakázku dokončit neměla," myslí si Radka Pavlišová, vedoucí právního oddělení Transparency International.

Podle Štilece by v případě zrušení firmy měl ustanovený likvidátor zakázky zřejmě dokončit, neboť je ze zákona povinen plnit existující závazky společnosti a činit jiné kroky k ukončení jejího chodu - ostatně zákaz plnění uzavřených smluv spadá do kompetencí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

V případě zákazu činnosti by záleželo na konkrétním rozhodnutí soudu. "Zda by bylo možné dokončit probíhající zakázky, by záviselo na tom, jaký předmět činnosti společnosti by soud nadále zakázal vykonávat. Týkal-li by se realizované zakázky, lze předpokládat, že by ji společnost nemohla dokončit," uvedl Štilec.

Chybí precedenty

Podle Stanislava Polčáka (TOP 09), který donedávna šéfoval ústavně právnímu výboru rozpuštěné sněmovny, by se tresty měly týkat probíhajících veřejných zakázek, protože jinak by byl zákon bezzubý. "Musí to působit i na již vyhrané zakázky. Soudní řízení trvá nějakou dobu a firmy by si mohly předem zajistit zakázky do budoucna," myslí si Polčák.

Nejistota panuje proto, že soudy zatím nemají k dispozici téměř žádné rozsudky na toto téma. "První verdikty vynesly soudy teprve letos. Hovořit tedy o ustálené judikatuře se prozatím nedá," dodává Štilec.

Pokud se kauza Metrostavu dostane před soud, půjde o precedentní případ. "Pokud se nemýlím, tak široký případ tady dosud nebyl. Jakým způsobem se budou konkrétní problémy řešit, ukáže až soudní praxe," shrnul právník a bývalý poslanec Jeroným Tejc (ČSSD).