"Důvod je ten, že nejsme firma, ani soukromník, ale město. Hospodaříme s městským majetkem a musíme využívat všech opravných prostředků, nejde to vzdát. Budeme bojovat až do konce, budeme doufat, že se něco stane," řekl tajemník turnovského městského úřadu Miroslav Šmiraus. U Turnova vznáší dědička nárok na 300 hektarů lesa a pozemky.
Také podle ředitele Národního památkového ústavu na Sychrově Miloše Kadlece jsou pro podání dovolání důvody. Památkářů se týká zámek Hrubý Rohozec. "V současnosti to náš právní zástupce prochází, stejně jako město Turnov budeme podávat dovolání k Nejvyššímu soudu," řekl Kadlec.
Právní zástupce rodu Walderode Roman Heyduk řekl, že takové kroky protistran očekával. Na adresu turnovské radnice podotkl, že město si uvědomuje důsledky toho, co by se stalo, kdyby byl nárok uznán za důvodný.
"Město Turnov bude bojovat jako lev, protože v momentě, kdy to pravomocně skončí, všechny firmy, které to (pozemky od města) nakoupily, o ně přijdou. A budou chtít zpět kupní ceny včetně úroků a tak dále," uvedl Heyduk. Podle něj jde Turnovu o hodně.
O tom, že Karel des Fours Walderode je oprávněnou osobou a na majetek zkonfiskovaný Benešovými dekrety má nárok, rozhodl v září 2017 Okresní soud v Semilech. Státní instituce a další subjekty se odvolaly, odvolací krajský soud ale v červnu rozsudek okresního soudu potvrdil.
Rozhodnutí, že Walderode je oprávněnou osobou, nabylo verdiktem krajského soudu právní moci, žalovaní mohli podat už jen dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně.
Věc se nyní vrací semilskému soudu, který bude projednávat vrácení jednotlivých majetků a pozemků. Těch je asi 1 400. Okresní soud v Semilech by měl u jednotlivých věcí zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání žalobkyni.
Vydání rodového panství v hodnotě kolem tří miliard korun se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. Legitimitu nároku rodu Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce v roce 1947 vráceno.
