Aktivisté blokují vepřín v Letech, kde býval tábor pro Romy

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 5. 2014 17:00
Pozůstalí po obětech romského holocaustu chtějí odstranění vepřína. Vláda na odkoupení a likvidaci nemá peníze.
Historický snímek pracovního tábora v Letech u Písku.
Historický snímek pracovního tábora v Letech u Písku. | Foto: Muzeum romské kultury, s.p.o.

Lety (Písecko) - Aktivisté zahájili v úterý blokádu vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy.

Pozůstalí po obětech romského holocaustu dlouhodobě volají po odstranění vepřína, umístění se nelíbí ani OSN. Vláda ale na odkoupení a likvidaci velkokapacitního vepřína nemá peníze. Blokáda má trvat nejméně do pátku.

Odpoledne aktivisté bránili vjezdu dvou nákladních aut s krmivem. Zásobování farmy uvolnila policie.

Osm lidí ze severních Čech a z Německa v poledne před vjezdem do vepřína společnosti AGPI rozvinulo transparenty s nápisy: Romská hrdost či Opre Roma!

Na vrata připevnili ceduli s přeškrtnutým nápisem Holokaust. Prasečí farma na místě genocidy je podle nich ostudou všech lidí v zemi. Dodali, že jde o nenásilný protest a že chtějí klást jen pasivní odpor.

Akce nejdříve nevyvolala žádné reakce. Téměř bez povšimnutí prošel kolem skupinky jeden z pracovníků vepřína, který si byl něco vyzvednout z auta před farmou a pak se do areálu bez problémů vrátil. Uvedl, že vepřín se protestu přizpůsobil a lidé mají práci v jiné části areálu. Aktivistů se prý nebojí a podobné akce už zažil.

Problémy začaly až odpoledne, kdy protestující do areálu nepustili dvě nákladní auta s krmivem. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech řekl, že vepřín je denně zásobován, firma proto situaci řešila s právníky a policií.

Čech poukázal na to, že zvířata se musí pravidelně napájet a krmit, jinak jde o týrání. "Když zastavíte výrobu v automobilce v Mladé Boleslavi, tak se nevyrobí auta, dodají se o týden později, ale zvířata jsou živá," podotkl. Mluvčí písecké policie Kamila Ingrišová řekla, že policisté na místě obnovili provoz a auta se dostala do areálu. Zásah podle ní nebyl nijak dramatický, nikdo nebyl zadržen.

Třináct tisíc prasat u památníku

Podle Čecha stojí nedaleko památníku celkem třináct hal, v nichž společnost chová třináct tisíc prasat. Vepřín se budoval na neúrodných pozemcích obce po roce 1970. Podle Čechových informací tehdy nikdo nevěděl, kde přesně pracovní tábor pro Romy stál.

Až později se podle slov pamětníků snažili pomocí letecké techniky zmapovat situaci. Z šetření údajně vyplynulo, že vepřín nestojí v místě tábora. "Jedním okrajem se ale dotýká místa, kde stála jedna z budov lágru," řekl Čech.

Situace s protesty je podle něj řadu let neměnná. Společnost nikdo nikdy neoslovil. Nikdy si nedělala odhady, kolik by stálo zbourání areálu a výstavba nového. AGPI prý dělá maximum pro to, aby se snížily koncentrace čpavku v ovzduší.

"Naše požadavky jsou - okamžité ukončení prasečí farmy, odvezení prasat, demolice objektů a vyčištění místa od prasečích exkrementů. A potom chceme, aby tady byl vybudován důstojný památník obětem holocaustu - na něj už nechceme asi žádné peníze, to bychom zařídili sami, když nám to místo připraví," řekl Miroslav Brož z občanského sdružení Konexe. Místa lidí pracujících na farmě by ale podle něj měla být zachována.

Brož poukázal na to, že na dnešek připadá výročí, kdy z tábora v Letech odjel největší transport vězňů do plynových komor. V pátek je pak připomínán den romského odboje. "K tomuto datu bychom chtěli přitáhnout pozornost," uvedl.

Premiér: Na likvidaci vepřína nejsou peníze

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před několika dny při pietním aktu v Letech uvedl, že desítky milionů korun, které by byly zapotřebí na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.

"Nám ta slova přijdou absurdní v zemi, kde se topí miliardy korun v korupčních projektech typu Opencard," podotkl Brož. Poukázal i na to, že romské děti mají právo na vzdělání stejně jako ostatní.

Cikánský tábor Lety na Písecku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi.

Z koncentračních táborůse po válce vrátilo ani ne šest stovek romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili devadesát procent českých Romů. Pietní místo v Letech bylo zpřístupněno v roce 2010.

 

Právě se děje

Další zprávy