Požáry v Řecku rozhodně nejsou přirozené

Josef Tuček
28. 8. 2007 0:24
Blesky a samovznícení by tolik ohňů nemohly zažehnout
Aktuální snímek z družice Terra z výšky asi 700 km ukazuje poloostrov Pelopones. Vyhořelé oblasti jsou na něm dobře patrné.
Aktuální snímek z družice Terra z výšky asi 700 km ukazuje poloostrov Pelopones. Vyhořelé oblasti jsou na něm dobře patrné. | Foto: JRC

Ispra - Kruté požáry, které ničí a zabíjejí v Řecku, mají z velké části na svědomí žháři.

Je o tom přesvědčen Jan Kučera, český vědec, jenž pracuje v Evropském informačním systému pro lesní požáry (EFFIS) v italském městě Ispra.

"V posledních dnech náš předpovědní model ukazoval, že riziko požárů je v Řecku na nejvyšším stupni. Ale takový rozsah ohně, jaký tam vidíme, jednoznačně nemůže být přirozeného původu," uvedl pro Aktuálně.cz Kučera.

"Přirozené příčiny, jako je blesk a samovznícení, jsou zcela jistě v drtivé menšině. Požáry museli roznítit lidé, ať už neopatrností, nebo z jiných příčin," konstatuje odborník.

Systém EFFIS provozuje Společné výzkumné středisko Evropské unie (JRC). Jeho úkolem je využívat meteorologická data, včetně údajů z družic, a předpovídat okamžité riziko ohňů v evropských lesích, ideálně proto, aby hasiči stačili uskutečnit preventivní opatření.

Hoří také v Albánii a na jihu Itálie

"Od pátku do nedělního večera shořelo podle měření z družic v celém Řecku víc než 160 000 hektarů, tedy víc, než zatím obvykle uvádějí zprávy v médiích," konstatoval doktor Kučera. "Za celý letošní rok už požáry zničily v Řecku 250 000 hektarů půdy, většinou lesní, ale také zemědělské a zastavěné."

Jak dodal, média se soustřeďují na údaje z Řecka, ale nehoří jenom tam. Silně je ohni postižena také Albánie a jih Itálie.

"Také na jihu Itálie to byli určitě hlavně lidé, kdo způsobil požáry. O Albánii toho mnoho nevíme, ale i tam jsou s největší pravděpodobností viníky lidé," hodnotí Jan Kučera.

Kliknutím na obrázek se dostanete na předpovědní mapu systému EFFIS, která aktuálně ukazuje riziko vzniku požárů v Evropské unii a v okolí: světle zelená barva představuje velmi nízké riziko, které se zvyšuje přes barvu žlutou (nízké riziko) a okrovou (mírné riziko) až po červenou (vysoké riziko) a hnědou (velmi vysoké riziko).
Kliknutím na obrázek se dostanete na předpovědní mapu systému EFFIS, která aktuálně ukazuje riziko vzniku požárů v Evropské unii a v okolí: světle zelená barva představuje velmi nízké riziko, které se zvyšuje přes barvu žlutou (nízké riziko) a okrovou (mírné riziko) až po červenou (vysoké riziko) a hnědou (velmi vysoké riziko). | Foto: EFFIS

Jak předejít velkým požárům

Podle jeho názoru by se alespoň některým škodám, které nyní na jihu Evropy působí požáry, dalo předejít.

"Ochrana před požáry by se dala zvýšit zvýšit pravidelnou kontrolou lesa a případně do něj zakázat vstup, když je riziko ohně vysoké," vypočítává Jan Kučera. "O les by se měli majitelé dlouhodobě starat. Měli by tedy zabránit nahromadění drobného dřevního materiálu, který se lehce vznítí, a také by měli vykácet v lese protipožární pruhy, přes které se oheň snadno nedostane."

Přestože je doktor Kučera jednoznačně přesvědčen, že za současné ohně jsou odpovědni lidé, nemyslí si, že vždycky šlo o úmyslné zapálení. "Už jenom blízkost silnice a železnice zvyšuje riziko vzniku nechtěně založeného ohně," říká.

Připomíná však, že někdy lidé zapalují les proto, aby se jej zbavili, a získali tak půdu třeba pro stavební parcely. V některých evropských zemích jim už však legislativa tento motiv bere, protože na spálené lesní půdě se podle zákona nesmí stavět. 

 

Právě se děje

Další zprávy