Fakultní nemocnice v Olomouci pořídila jako první zdravotnické zařízení na Moravě přístroj PET/CT, který je celosvětově považován za nejmodernější v diagnostice nádorů. Po období zkušebního provozu zahajuje nemocnice jeho běžný jednosměnný provoz.
Od dubna budou lékaři schopni vyšetřit denně šest nemocných. Přístroj stál 80 milionů korun, dalších 12 milionů korun investovala nemocnice do stavebních úprav na novém pracovišti.
Rychlejší, přesnější...
"Přístroj umožňuje včasné odhalení nádorů, pomůže rozhodnout o správné léčbě a následně sledovat její průběh a výsledky," popisuje novinku ředitel fakultní nemocnice Jaroslav Vomáčka.
"Dokážeme tak nejen určit, že nádor v těle je, ale také jeho přesné umístění. Nádor najdeme v mnohem časnějším stadiu než při vyšetření CT či magnetickou rezonancí," vysvětluje přednosta kliniky nukleární medicíny Miroslav Mysliveček. Podle něj přístroj spojuje výhody pozitronové emisní tomografie a tomografie počítačové.
Pomocí přístroje je možné diagnostikovat naprostou většinu běžných nádorů, jako jsou nádory plic či břicha. Z takřka 90 procent slouží k vyšetření onkologických onemocnění, ale používá se také v kardiologii, neurologii či psychiatrii.
... a přitom ekonomičtější
Fakultní nemocnice měla původně v plánu zahájit dvousměnný provoz, neboť zájem pacientů o vyšetření je obrovský. "Kvůli makroekonomickým problémům ve zdravotnictví ale budeme provoz rozšiřovat postupně, tak jak se nám daří uzavírat smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Se dvěma směnami počítáme do tří let," doplnil Vomáčka.
Podle něj je vyšetření velmi nákladné, u jednoho pacienta stojí až 40 tisíc korun. Roční provozní náklady při plném provozu by činily až 120 milionů korun ročně.
"Díky novému přístroji odpadne nutnost dalších vyšetření našich pacientů, a zároveň tak dojde i k výraznému snížení ekonomických nákladů," uvedl pro deník Aktuálně.cz Mysliveček.
Značné finanční prostředky se ale ušetří i během následné léčby, jelikož přístroj významně pomůže s její přesnější diagnostikou. "Léčba tak bude mnohem racionálnější a nebude například docházet k dnes tolik kritizovanému plýtvání drahými cytostatiky," pokračuje dále Mysliveček.
Proč tedy přístroj nebude nasazen do plného provozu už teď? Podle Myslivečka je to především politický problém: "V současnosti je velký tlak na okamžité úspory, zatímco tento přístroj nám pomůže ušetřit až v dlouhodobém horizontu."
Přístroj bude sloužit pacientům nejen z Olomouckého kraje, ale i ze sousedních regionů. Klinika údajně denně přijímá desítky telefonátů s žádostí o vyšetření. Nyní dává přednost vlastním pacientům. V Česku se stejný přístroj nachází pouze v Plzni, v Praze je k dispozici jeho starší typ. Například v Německu funguje jeden takový přístroj pro jeden milion obyvatel.
Prevence rakoviny? Spíše ne
Přístroj se patrně nebude využívat k preventivnímu vyšetření občanů: "Teoretická možnost tu je, ale hlavní překážkou je cena," zdůvodňuje to Mysliveček. Pojišťovny by totiž takové vyšetření nehradily a případní zájemci by je museli zaplatit ze svého.
Určitým rizikem by navíc byl i fakt, že lékaři před vyšetřením pacientům aplikují nitrožilně radioaktivní látku usazující se intenzivně právě v nádorech. Podle její koncentrace se pak nádor přesně lokalizuje. Pro prevenci rakoviny tak tento přístroj dle Myslivečka není vhodný.
