Legnaro (Od zpravodaje Aktuálně.cz v Itálii) - "Lidé jsou vlastně jen specifická zvířata, která samozřejmě mají mnoho podobného s jinými živočichy," říká Etienne Bonbon, který se v Evropské komisi zabývá zdravím zvířat.
"Celkově 60 procent původců lidských nemocí pocházelo ze zvířat," vypočítává. "Nyní už 75 procent nových lidských chorob přichází ze zvířecího světa. I 80 procent biologických prostředků, které mohou zneužít teroristé, má zvířecí původ."
I proto se vědci snaží nové nemoci zvířat podchytit co nejrychleji.
Laboratoř pocestuje za epidemií
Jsme v ústavu pro výzkum nemocí zvířat v italském Legnaru poblíž Padovy. Evropští vědci zde představují novinářům svou práci při výzkumu chorob zvířat. Ukazují také novou, mobilní laboratoř. První takovou v Evropě, která je určena pro nasazení v terénu při epidemiích mezi zvířaty.
Laboratoř se dá převézt na třech nákladních automobilech, rozložit - a hned může pracovat. V jedné části se mohou pitvat uhynulá zvířata, v jiné pak dělat rozbory, které určí, co je zabilo.
"Zatím v ní trénujeme laboratorní práci," vysvětluje Christian De Battisti, člen týmu veterinárních lékařů, kteří ji budou používat. "Ještě k ní patří dieselový generátor pro výrobu potřebné elektřiny, který bude dodán až v příštích dnech."
Laboratoř je vybavena čištěním použité vody a také vzduchovými filtry.
Vědci mohou nechat laboratoř přepravit do odlehlých končin v Evropě, anebo také třeba v Africe či v jiné části světa, v okamžiku, kdy tam vypukne nějaká nebezpečná zvířecí nemoc.
Mohou ji využívat také k tréninku místních veterinářů a lékařů, protože Evropská unie má několik programů výuky odborníků v zemích, kde takové nemoci vznikají.
Jedna až dvě nové nemoci za rok
Příklady chorob ze zvířat
- Tuberkulóza. Její bakterie se na člověka přenesla z domestikovaného skotu ve starověku. Dnes jedna z nejrozšířenějších infekčních chorob, celosvětově zabíjí dva milióny lidí ročně.
- Malárie. Původcem je drobný parazit, kterého přenášejí komáři Anopheles. Ročně zabíjí přes milión lidí, zejména v tropických oblastech.
- Neštovice. Jejich původ vědci hledají v domestikovaném dobytku. Jediná infekční choroba, kterou lékaři dokázali očkovacími programy zcela vymýtit. Poslední případ byl zaznamenán v roce 1977 v Somálsku.
- Chřipka. Její viry přecházejí na člověka z prasat, případně z drůbeže. V minulém století prošly světem tři její pandemie (obří epidemie), které usmrtily až desítky milionů lidí. Nynější pandemie má mnohem mírnější dopady.
- SARS. Virus této plicní nemoci přešel na lidi v roce 2002 z malých savců, pravděpodobně cibetek. Z jihovýchodní Asie se rozšířil po světě, podle oficiálních údajů nakazil osm tisíc lidí, z nichž osm set zemřelo. Šíření choroby zastavila zejména přísná karanténa pacientů.
- HIV. Virus se přenesl na člověka z opic ve střední Africe, kde z nich lidé připravují jídlo. Dnes existují léky, které brzdí množení viru, ale nedokážou jej zcela zničit.
"V průměru se každý rok objevuje jeden až dva noví původci nemocí, kteří se vyvinou v těle zvířat a pak nakazí člověka," uvedl před časem na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) profesor Mark Woolhouse z univerzity v Edinburghu. Naštěstí jen někteří se ukážou jako opravdu velmi nebezpeční (viz infobox).
"Nemoci se ze zvířat na lidi přenášely po tisíciletí. Ale podle našich znalostí se zdá, že se nyní objevují rychleji než kdykoli v minulosti," řekl Woolhouse. "Přináší to doba. Mezinárodní obchod umožňuje přesuny nemocných živočichů nebo výrobků z nich na dlouhé vzdálenosti. Nakažení lidé se zase díky letecké dopravě snadno dostanou na jiný kontinent, takže šíří infekci tam. K šíření choroboplodných zárodků nabízejí výborné podmínky také masové chovy hospodářských zvířat."
Umělé chovy virům svědčí
Proč?
Virus se nemůže sám rozmnožovat. Potřebuje nejdříve napadnout buňky nějakých živočichů. Vnikne do nich a množí se v nich. Kdyby neměl hostitele, vyhynul by.
Divoká zvířata obvykle nežijí v příliš těsném kontaktu. Když se tedy virus postupně promění do příliš agresivní podoby, kdy rychle zabíjí, jeho hostitel záhy uhyne. Patogen má poměrně málo příležitostí k tomu, aby se přenesl na další zvířata, a nakonec sám umře.
Jiná situace však nastane, když se virus dostane do velkochovu. Pokud tam zmutuje do agresivní formy, stačí nakazit další zvířata, kterých je všude kolem dostatek. Navíc jsou zvířata ve velkochovech obvykle stresovaná, a tím se zhoršuje jejich obranný imunitní systém.
Jak to, že tedy nebezpečné nemoci přicházejí spíše z divokých zvířat než z evropských velkochovů?
"Myslím, že tu velkou roli hraje hygiena a další bezpečnostní předpisy, které se v Evropě dodržují výrazně víc než v jiných zemích," vysvětlovala v Legnaru pro Aktuálně.cz Isabel Minguez Tudelaová z Evropské komise.
Roli tu hraje zřejmě i drastický fakt, že při propuknutí nemoci se chov vybije, takže původci nemocí nedostanou příležitost k dalšímu vývoji v těle zvířat.
