Praha - Noc ze soboty na neděli pro nás bude díky konci letního času delší. Ve tři hodiny po půlnoci se ručičky hodinek vrátí zpět na číslici dvě. Tento časový posun většině lidí nedělá problémy. Naopak letním časem "ukradenou" hodinu spánku mnoho z nich postrádá. Je v dnešní době časový posun ještě k něčemu dobrý? A jaký má vliv na fungování organismu?
Každoroční střídání časů bylo v Československu zavedeno roku 1979. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend, vždy v noci ze soboty na neděli, a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o měsíc delší, trvá tedy až do posledního víkendu v říjnu. Termín zimní čas, který se někdy používá, není přesný, správně by měl být označován jako čas pásmový, podle zeměpisného časového pásma.
Vnitřní jízdní řád
Narušují změny času lidské biorytmy? Škodí, nebo prospívají? Rytmus spánku není jediným rytmem, kterým se tělo řídí. Ve skutečnosti jsou tělesných rytmů stovky: tělesnou teplotou počínaje a zapínáním či vypínáním genů konče. "Zásadní je, že tyto rytmy přetrvávají i v neperiodickém prostředí, tedy v tomto případě tehdy, když organismus nemá šanci rozeznat den a noc," vysvětluje Helena Illnerová, členka vědecké rady Akademie věd České republiky.
Přeprogramování organismu nenastane ze dne na den. Trvá řádově dny, navíc se se změnou vyrovnávají různé orgány různě dlouho. Pokud by lidé časem svých budíčků kopírovali zkracování a prodlužování noci postupně, bylo by to přirozené, letní čas však přenastavujeme ze dne na den. Potíž pro některé lidi nastává při zavádění letního času v březnu: člověk se najednou začne probouzet do tmy, což přirozené není, naopak - sluneční paprsky po ránu dávají tělu signál k probuzení a jejich role je klíčová. Nynější, podzimní návrat k správnému pásmovému času však zpravidla nikomu nevadí.
Tma při probuzení - důvod ke "změně času"?
Je tedy probouzení do tmy spojené se skokem letního času důvodem zrušit střídání časů? "Posun o hodinu není zas tak mnoho, i babička Boženy Němcové vstávala v létě ve čtyři hodiny a v zimě v pět. V Británii se letnímu času říká Daylight saving time, tedy čas, který dává člověku možnost užít si denní světlo, které je pro organismus důležité. Jsem však pro to, posunout přechod na letní čas na později, aby měl člověk možnost vstávat za světla," říká Illnerová.
Názor, že hodinový posun není nijak dramatický, má i psychiatr Ján Praško. "Lidé, kteří přes týden vstávají v půl sedmé, si také o víkendu bez problému přispí třeba do devíti," uzavírá Praško.
