Praha – Úspěšnost exekutorů při vymáhání dluhů klesá. Zatímco ještě v roce 2009 se efektivita pohybovala kolem 30 procent z celkově vymáhané sumy, za posledních pět let klesla k 20 procentům. Vyplývá to z průzkumu Exekutorské komory ČR mezi vybranými exekutorskými úřady, jehož výsledky má online deník Aktuálně.cz k dispozici.
"Máme obavy, že vymahatelnost může klesnout ještě pod 20 procent," říká mluvčí komory Petra Báčová. Zároveň ale připomíná, že i tak jsou exekutoři stále efektivnější, než byly kdysi při vymáhání soudy. "Před rokem 2001, kdy výkony rozhodnutí vedly výhradně soudy, činila vymahatelnost zhruba tři procenta," zdůrazňuje Báčová.
Rostoucí nemajetnost dlužníků
Podle exekutorů je za poklesem hlavně rostoucí nemajetnost dlužníků, která má za následek zastavení exekuce. Podle komory je přitom nemajetnost často fiktivní, kdy dlužník sice vlastní majetek, ale před věřiteli ho skrývá.
Exekutoři si stěžují třeba na to, že mohou dlužníkovi zabavit peníze jen na jeho vlastním účtu nebo na účtu druhého z manželů. Dlužníci to podle exekutorů řeší jednoduše tak, že peníze posílají na účty svých příbuzných.
"Je otázkou legislativy, aby podobným odklonům majetku efektivně zamezila. České exekuční právo stojí na principu, že zajistit lze pouze majetek, který dlužník formálně vlastní. Naopak v USA je podstatné, jestli se dlužník chová k danému majetku jako k sobě vlastnímu. Účelové převody na třetí osoby jsou tak vyloučeny," říká Petr Polanský, člen prezidia Exekutorské komory ČR.
U právnických osob by podle komory pomohlo zavedení principu takzvaného "propíchnutí závoje společnosti", kdy soud může rozhodnout o tom, že právnická osoba je jen slupka a že dluhy musí uhradit vlastníci firmy, jako by se jednalo o jejich vlastní dluhy.
Ministerstvo spravedlnosti ale takové změny nevidí jako nutné. "Postihování účtů jiných osob než povinného (případně jeho manžela) a změna právní úpravy postihování majetku společníků právnické osoby pro dluhy této právnické osoby ministerstvo spravedlnosti v současné době neplánuje," říká mluvčí ministerstva Jiří Hovorka.
Velké firmy zatím bez velkých problémů
Klesající vymahatelnost znamená, že věřitelům - typicky firmám - rostou ztráty kvůli dluhům zákazníků. Exekuce jsou totiž až poslední možností při vymáhání dluhů, a když nejsou úspěšné ani ony, mohou firmy dluhy odepsat. Velké firmy oslovené online deníkem Aktuálně.cz ale zatím výrazný pokles vymahatelnosti exekucí nepociťují. Například Česká spořitelna podle Kláry Pačesové z tiskového oddělení eviduje jen "mírný pokles".
Výraznější problémy nevidí ani operátor O2. "Upomínací proces je dostatečně dlouhý a k exekuci dojde jen u velmi malého počtu zákazníků, proto pokles nijak znatelně nevnímáme," vysvětluje Lucie Jungmannová z tiskového oddělení.
"Výtěžnost exekucí je obecně nízká. Pro pohledávky, které se dostanou až do této fáze vymáhání, však žádný jiný nástroj k dispozici nemáme. Nicméně je to až úplně poslední, krajní možnost," říká za ČEZ jeho mluvčí Barbora Půlpánová.
Klesající vymahatelnost tak nejvíce dopadá na samotné exekutory. Nižší efektivita pro ně znamená, že sami vydělávají méně. I proto prý má Exekutorská komora problémy s obsazováním uvolněných nebo dosud neobsazených exekutorských úřadů.
"Stává se, že i krátce po zahájení činnosti exekutor skončí. Příčinou jsou hlavně ekonomické obtíže, protože náklady spojené s provozem úřadu jsou vysoké. Dopadají samozřejmě také na úřady, které fungují i více let. Ekonomické potíže se u jednotlivých úřadů projevují též snižováním počtu zaměstnanců," říká Báčová. Zdůrazňuje, že exekutoři zajišťují pro stát vymahatelnost práva, ale ze státního rozpočtu nic nečerpají.
Úvěrové společnosti lidi předlužují
Počet nařízených exekucí v roce 2014 po dvouletém poklesu opět meziročně vzrostl - o 16 procent na 828 tisíc exekucí. Podle Exekutorské komory za to může více faktorů. Velkou roli hrála novela vyhlášky advokátních tarifů, jíž ministerstvo spravedlnosti od července roku 2014 dále omezilo náhrady nákladů u žalob za dluhy do výše 50 tisíc korun. Věřitelé v první polovině roku 2014 spěchali, aby si "sáhli" ještě na vyšší odměny, a žalovali i několik let staré pohledávky.
Za rostoucím počtem exekucí a klesající vymahatelností stojí i nepoctivé úvěrové společnosti, které lidi "předlužují". "Dokud budou existovat nebankovní subjekty, jejichž inzerce zapleveluje veřejný prostor a které ochotně půjčí komukoliv desítky tisíc na počkání, těžko můžeme uvažovat o zárukách právního státu, mezi něž vymahatelnost práva patří," říká Polanský.
Změny zákona dále sníží úspěšnost exekucí
Exekutorská komora se navíc obává, že další chystané změny v zákonech dále omezí úspěšnost exekucí a také zhorší přístup dlužníků a věřitelů k právu. Podle návrhu, o kterém zřejmě již zítra budou hlasovat poslanci, budou při exekuci nejprve obstaveny bankovní účty a provedeny srážky ze mzdy. Teprve poté bude možné prodat movité a nemovité věci.
"Podobná úprava se na první pohled může jevit smysluplně a v zájmu humanizace exekucí, ale ve skutečnosti výrazně poškodí dlužníky i věřitele. Průběh exekuce prodlouží až na dvojnásobek a dluh naroste o úroky. Opatření nejsilněji zasáhne nízkopříjmovou skupinu obyvatel," uvedla prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán s výtkami nesouhlasí. "Samozřejmě ten proces se nepatrně komplikuje, ale komplikuje se ve prospěch spravedlivosti," řekl. Dodal, že na přípravu komplexní novely, po které exekutoři volají, momentálně není čas. "Jsou to každodenní tragédie. Lépe jít tou cestou dílčích změn, kdy je máme připravené a aspoň něco zlepšit," řekl.
Dále návrh počítá s povinným pořizováním audiovizuálního záznamu při exekuci v bydlišti dlužníka. To by podle komory bylo v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů. "Znamenalo by to zásah do práv dlužníků, do jejich soukromí a komfortu, což by mohlo vyvolávat četné kontroverze," upozornil viceprezident komory Vladimír Plášil.
Sněmovna by v novele měla také rozšířit a zpřesnit seznam věcí, které by exekutor nemohl dlužníkovi doma zabavit. Zatímco nyní exekutoři nesmějí zajistit například běžné oděvní součásti a obvyklé vybavení domácnosti, novela by jasně stanovila, že za vybavení se pokládá postel, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo a ložní prádlo, pokud jejich hodnota zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení.
Exekutor by taky nově nesměl zabavit studijní a náboženskou literaturu a dětské hračky. Ke snubním prstenům a podobným předmětům by norma přidala písemnosti osobní povahy a obrazové a zvukové záznamy, které se týkají dlužníka nebo jeho rodiny.
