Praha - Změny v důchodovém systému, které začínají platit od Nového roku, se minimálně v jedné části dotknou většiny dospělých lidí v Česku. Kromě jiného se totiž mění výše státního příspěvku a pravidla pro jeho získání v dosavadním systému penzijního připojištění.
Penzijní připojištění se od 1. ledna 2013 stalo takzvaným třetím pilířem důchodového systému, mění se na "doplňkové penzijní spoření". Změna v pravidlech státního příspěvku se přitom dotkne jak nových smluv, tak i necelých pěti milionů smluv sjednaných před rokem 2013, které si lidé v jinak nezměněné podobě přenesou do takzvaných transformovaných fondů.
Vládou prosazené změny ve státním příspěvku mají motivovat lidi, aby si na důchod spořili vyšší částky. Nový systém tak bude výhodnější pro ty, kteří si ve třetím důchodovém pilíři ukládají výrazně víc peněz, než jaký je momentálně průměr. Ten se nyní nachází někde mezi 400 a 500 korun měsíčně.
Následující tři tabulky shrnují změnu státního příspěvku i posun hranice pro odečítání úspor směřovaných do třetího pilíře od daňového základu. Poslední tabulka tak ukazuje, že až do měsíčních příspěvků ve výši 900 korun budou nová pravidla méně výhodná (o desetikoruny měsíčně). Více lidé od státu skutečně dostanou, až pokud si měsíčně na důchod ve třetím pilíři odloží alespoň 1000 korun měsíčně.
Státní příspěvek nově za 300 korun
První tabulka ukazuje, jak důchodová reforma změní pravidla pro vyplácení samotného státního příspěvku.
Stát nově přispěje jen tomu, kdo si měsíčně ukládá alespoň 300 korun. Doposud pro minimální státní podporu stačilo ukládat 100 korun měsíčně.
Příjemnou změnou je, že maximální výše státního příspěvku se zvyšuje ze 150 na 230 korun. Zároveň se však zvyšuje hranice pro jeho získání - dosud lze maximum od státu získat za 500 korun, od příštího roku k tomu bude zapotřebí dvojnásobná úložka.
Tabulka také ukazuje, že výše samotného státního příspěvku se vyrovnává už při měsíční úspoře ve výši 600 korun.
Hranice pro daňové zvýhodnění se posouvá
Kdo si spoří na důchod v systému penzijního připojištění, může si od daňového základu odečíst roční příspěvky zaplacené na toto spoření v rozmezí od 6 do 18 tisíc. Prvních šest tisíc odečíst nelze, protože už je stát jednou „odměnil" přímým příspěvkem.
Se změnou pravidel státního příspěvku, která byla popsána před první tabulkou, souvisí posun tohoto pásma do rozmezí od 12 do 24 tisíc korun. Po změně totiž stát bude „odměňovat" přímým příspěvkem měsíční úložku až do tisíce korun, což za rok dělá 12 tisíc korun.
Nad hranicí, která se tedy posune, bude i nadále možné od daňového základu odečíst až 12 tisíc korun za rok. Následující tabulka tak při přepočtu na jeden měsíc ukazuje, že maximální možný odečet se sice nezmění, ale možnost jeho využití se posouvá směrem k větším měsíčním úložkám.
Maximum od státu
Poslední tabulka pak ukazuje maximální příspěvek, který lze od státu získat ke spoření ve třetím pilíři. Sčítá totiž přímý státní příspěvek s tím, co je možné získat zpět při uplatnění odečtu od daňového základu.
K pochopení je třeba dovysvětlit, jak daňové zvýhodnění funguje: Jestliže máme patnáctiprocentní daňovou sazbu z příjmů (zůstává i pro rok 2013), znamená to, že si výslednou daň z příjmů lze snížit právě o patnáct procent z maximálně dvanácti tisíc.
Poslední tabulka tedy sčítá přímý státní příspěvek s částkou, kterou lze za vlastní příspěvky na penzijní připojištění získat zpět ze zaplacené daně z příjmů a opět vše převádí na měsíční vyjádření.
Tabulka tak ukazuje, že nové podmínky budou výhodnější pro lidi, kteří si na důchod budou dobrovolně ukládat více jak 900 korun měsíčně.
V rozmezí 1000 až 1500 korun přitom lidé nově od státu získají měsíčně navíc jen pět korun, zajímavější nárůst v řádech desetikorun nastává až u měsíčních úložek přesahujících 1500 korun. Maximálně lze získat 80 korun měsíčně navíc, to při úložkách 2000 korun a vyšších.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Jaké penzijní připojištění si vybrat?
