Minimální mzda je stanovena téměř ve všech evropských zemích. Jejím úkolem je především ochrana zaměstnanců, kteří takto získávají jistotu, že jejich mzda neklesne pod minimální částku nařízenou vládou. V České republice je minimální mzda od 1. 1. 2007 stanovena na 8 000,- Kč a činí cca 40 % průměrné mzdy v České republice. Nutno dodat, že minimální mzda stoupá téměř pravidelně každý rok a zvyšuje postupně náklady na především nekvalifikovanou pracovní sílu.

Bude minimální mzda v budoucnu zrušena?

O nejnižší zvýšení minimální mzdy o minimálních 45,- Kč se zasloužila nová vláda ODS, která se netají svým úmyslem minimální mzdu v ČR úplně zrušit. Zvýšení minimální mzdy v tomto roce je tak spíše formální a zaokrouhluje její výši na částku 8 000,- Kč, kde by měla na nějaký čas být zmrazena. Následně by měla klesat či být úplně zrušena. Výši mzdy a další pracovní podmínky chce ODS přenechat výhradně na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Otázkou je, zda se tento plán podaří naší nejsilnější straně prosadit. Proti se může postavit velká část jejích současných či budoucích koaličních partnerů, kterými jsou a zřejmě i budou zelení a KDU-ČSL.

Nic to však nemění na tom, že zrušení minimální mzdy patří mezi jeden z prioritních nástrojů zlepšení podnikatelského prostředí a omezení zásahů státu do svobodného trhu. Lze tedy předpokládat, že zařezení konkrétního zrušení minimální mzdy do plánů reforem bude rychlé. Očekávat to lze však až po případných předčasných volbách, kdy bude mít ODS sílu prosadit reformy v co nejširší podobě.

Co má vliv na výši minimální mzdy?

Ačkoliv se zdá, že zvyšování minimální mzdy je především pro zaměstnance s nízkým příjmem přínosné, nemusí tomu tak být vždy. Především je nutno zdůraznit, že minimální mzda nevychází z reálných ekonomických a výkonnostních ukazatelů příslušného zaměstnance, ale je určena zcela direktivně státem.

Tato skutečnost je v rozporu s ekonomickou realitou, kdy by měl být každý zaměstnanec odměňován především v závislosti na své kvalifikaci, výkonnosti, pracovní morálce a nasazení. Pro stanovení výše minimální mzdy tak ekonomické hledisko ustupuje do pozadí a uplatňují se především politické vlivy.

Je vysoká minimální mzda výhodná?

Lze říci, že pravidelně a výrazně zvyšující se minimální mzda může nejen poškodit ekonomiku, ale ve své podstatě se může obrátit proti zaměstnancům, které by měla hlavně chránit. Málo kvalifikované profese s nízkou mzdou se stávají pro zaměstnavatele stále dražšími.

Navíc ztrácí možnost rozhodujícím způsobem ovlivnit pracovní morálku a výkonnost svých zaměstnanců. Pokud tedy zaměstnanec vykazuje nízkou výkonnost a produktivitu, jejíž hodnota nedosahuje ani úrovně minimální mzdy, nemá zaměstnavatel možnost tuto odměnu snížit a špatného zaměstnance je nucen dotovat.

Na druhou stranu je nutné dodat, že vysoká minimální mzda může za určitých podmínek motivovat nezaměstnané k hledání a přijmutí pracovního místa. To však záleží především na štědrosti sociálního systému.

Jaké jsou skutečné náklady na zaměstnance s minimální mzdou?

Rovněž je třeba si uvědomit, že náklady na zaměstnance s minimální mzdou nečiní "pouze" 8 000,- Kč, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale mnohem více. Zaměstnavatel totiž hradí za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění ve výši 35 % a náklady na zaměstnance s minimální mzdou se tak zvýší na 10 800 ,- Kč.

Je třeba zdůraznit, že takto vysokou částku musí zaměstnavatel platit i zaměstnanci, který si na ni nevydělá. Nezbývá pak jiná možnost než takové zaměstnance propustit, čímž opět roste nezaměstnanost.

Ohroženi jsou především malí a střední podnikatelé, kteří si nemohou dovolit svým zaměstnancům platit vysoké mzdy. Zaměstnanec vykonávající málo kvalifikovanou práci (resp. práci na částečný úvazek), který by mohl pracovat za nižší mzdu a státu ušetřit velké prostředky na podporu v nezaměstnanosti, pojištění a sociální podporu, tak končí na úřadu práce.

Minimální mzda u nás a v EU

Mezi členskými zeměmi EU jsou v počtech zaměstnanců pobírajících minimální mzdu značné rozdíly. Nejvíce je takových pracujících v Lucembursku - 15 %, ve Francii 14 % a nejméně ve Velké Británii 1,2 %.Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nepatří Česká minimální mzda se svým podílem 41 % na průměrné mzdě k nejvyšším.

Velmi nízkou hladinu mezd mají USA, V. Británie a Španělsko, kde se výše minimální mzdy pohybuje mezi 30 - 40 % průměrné mzdy, ve Francii činí 50 %, zatímco nejvyšší je v Itálii 70 %. Minimální mzda se tak pohybuje od 420 EUR v Portugalsku do 1 360 EUR v Lucembursku (v ČR činí 210 EUR).

Ke zvyšování minimální mzdy by vláda měla přistupovat velmi uvážlivě, například v důsledku vysoké inflace či velmi vysokého růstu mezd. Ačkoliv se tvrdí, že minimální mzdu pobírá v České republice cca 3 - 4 % zaměstnanců, je její vliv poměrně výrazný. Rychle se zvyšující minimální mzda je totiž krokem, který může vedle vysokého zdanění a rozsáhlé byrokracie ohrozit ekonomický rozvoj země.

Minimální mzda ve vybraných zemích EU v EUR v roce 2003

Zdroj: eurostat