Ačkoliv z výsledků průzkumu vyplývá, že za potraviny dají české domácnosti téměř třetinu svých příjmů, mezi jednotlivými regiony jsou významné rozdíly. Například v Karlovarském kraji a na Vysočině až 18 procent strávníků utratí za jídlo více než dvě pětiny svých příjmů. V Libereckém a Plzeňském kraji padne takto významná část rodinného rozpočtu na stravování v pouhých osmi procent případů.
Češi se liší i ve svých stravovacích návycích. Snídá jen 68 procent respondentů, svačinu si dává necelá třetina oslovených. Hlavním jídlem dne tak zůstává oběd, který Češi preferují teplý.
Nejnižší částka, za kterou se Češi dokážou naobědvat, se pohybuje mezi 120 a 150 korunami. Jen třetina respondentů uvedla, že si oběd zvládne opatřit za méně než 120 korun. V září přitom stálo polední menu v restauraci v průměru 185 korun, což je o 46 korun více než v roce 2020, ukázala data Edenred Restaurant Indexu.
"Nejdůležitějším předpokladem zdravého stravování - v práci i mimo ni - je jeho dostupnost. Do té se totiž promítají nejen ceny samotné, ale například i to, kolik má člověk času během obědové pauzy, případně jaké možnosti stravování jsou mu dostupné v jeho okolí," uvedl šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu a zároveň viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. Celkem 66 procent firem podle něj potvrzuje, že pravidelné stravování vede k vyšší spokojenosti zaměstnanců.
Změna jídelníčku až kvůli problému
Oproti zbytku Evropy se při rozhodování, kde a co jíst, mnohem méně Čechů řídí výživovou hodnotou jídel.
V případě snídaně jsou podle průzkumu nejpopulárnější mléčné výrobky, které pravidelně snídá 59 procent lidí. Oblíbené jsou ale i cereálie, vejce či slané pečivo. Obědy se typicky skládají z drůbežího nebo hovězího masa a přílohy v podobě těstovin, rýže nebo brambor. U večeří se preference lidí liší - vede spíše zelenina a saláty.
K pití lidí nejčastěji volí vodu, více než polovina respondentů však neodolá kávě. K večeři pak konzumuje víno 49 procent dotázaných a dvě pětiny pak pivo.
"V porovnání s předchozími lety stoupla popularita nealkoholických nápojů, především nealko piva. To si alespoň občas dopřeje až třetina z nás. Podobně je na tom vývoj stravovacích návyků v mnoha dalších rovinách - ačkoliv situace je stále daleko od ideálu, jednoznačně je vidět posun ke zdravějším preferencím i to, že strávníci o tom, co mají na talíři, důsledněji přemýšlí," uvedla Aneta Martišková z Edenred.
Až 87 procent respondentů dále uvedlo, že je k úpravě jídelníčku a zařazení zdravějších pokrmů přiměje až jejich zdravotní stav. Pro 70 procent dotazovaných by byla dostatečným motivátorem chuť a rozmanitost zdravé stravy. Zdravěji Češi naopak zřídkakdy začnou jíst kvůli trendům a etickým či ekologickým důvodům.
Mezinárodní průzkum Barometr Food proběhl letos v létě pod záštitou Evropské komise. Zúčastnilo se ho celkem 19 zemí, v Česku vycházel z odpovědí více než 4600 respondentů.
