Praha - Krize amerických hypoték, která zasahuje celosvětový hypoteční trh a tím i celou ekonomiku, dává šanci dřevařům. Spolu s klesající cenou dřeva totiž vytváří optimální podmínky pro stavbu dřevěných domů.
Důvodů pro pokles cen dřeva je přitom podle Jana Mičánka, šéfa jedné z největších tuzemských dřevozpracujících společností LESS, hned několik.
"Například kůrovcová kalamita v Kanadě, která podle odhadů z konce loňského roku postihla pro nás nepředstavitelnou miliardu kubíků dřeva," uvádí Mičánek.
Projevuje se i Kyrill
Kanada je přitom podle jeho slov největším dodavatelem dřeva do USA, které se v současné době potýkají s krizí hypoték, která se sama o sobě projevuje poklesem vydávaných stavebních povolení.
Specificky středoevropským důvodem jsou kromě toho podle Mičánka ještě dozvuky loňského orkánu Kyrill, kvůli kterému bylo nutné zpracovat zhruba 10 milionů kubíků kalamitního dřeva. Podle jeho slov je proto příznivá doba k využití dřeva ve stavebnictví.
Totéž si myslí výkonný ředitel Nadace dřevo pro život Jan Řezáč. "Jde samozřejmě o to, aby pád cen dřeva pocítili i jeho koneční uživatelé. Podle mých informací se přes zvýšení daně z přidané hodnoty, inflace a cen energií minimálně neuvažuje na tuzemském trhu o růstu cen dřeva, takže reálně je jeho cena skutečně nižší," říká Řezáč.
To v praxi znamená, že neporostou ani ceny dřevěných domů. "Naopak, v rámci konkurenčního boje nabízejí v současné době stavební firmy za stejnou cenu lepší vybavení domů, především jejich lepší tepelněé a izolační vlastnosti," tvrdí ředitel nadace.
Průměrná cena dřevěného domku v Česku se pohybuje ve výši 2,5 milionu korun včetně stavebního pozemku.
V tuzemském stavebnictví se přitom dlouhou dobu nedokázaly domy ze dřeva prosadit.
Dřevo se začíná prosazovat
V roce 2005 jich bylo podle Řezáče v Česku asi 180, k oživení ale došlo v loňském roce.
"V roce 2007 bylo postaveno podle kvalifikovaných odhadů asi 1500 dřevěných domů, což je obrovský oborový nárůst," zdůrazňuje Řezáč.
Podstatná je přitom podle jeho slov také změna přístupu tuzemských bank k financování jejich výstavby. Ty podle něj vzaly tento segment stavebního trhu konečně vážně a jen loni do něj poskytly úvěry v hodnotě zhruba 4,2 miliardy korun.
Ceny základního surového dřeva klesly v průběhu loňského roku podle Mičánka zhruba o 500 korun za kubík, tedy asi o pětinu.
Ještě výraznější propady ale postihly v poslední době americký trh, který je určující i pro vývoj cen v Evropě. Podle společnosti Colosseum se ještě v červenci loňského roku pohybovaly ceny budoucích kontraktů na stavební dřevo na chicagské komoditní burze v hodnotách nad 300 amerických dolarů za 1000 palubních stop (asi 2,36 kubíku), v říjnu již cena poklesla na 250 dolarů a k 19. lednu letošního roku činila cena dřeva jen 220,2 dolaru.
"Jen od počátku letošního roku klesla cena stavebního dřeva v USA zhruba o třináct procent," konstatuje analytik společnosti Colosseum Štěpán Pírko. Podle něj zatím nejsou náznaky ke změně současné situace na světovém trhu s dřevem.
"Indikátorem vývoje do budoucnosti jsou vydaná stavební povolení, ty poklesly nejen v USA, ale i v řadě dalších zemí o desítky procent, v Japonsku například o 40 procent," konstatuje Pírko.
