Českomoravská konfederace odborových svazů vydala prohlášení, ve kterém upozorňuje, že zrušit superhrubou mzdu nebude snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát.
"Je to příležitost, jak postupně v daních pro zaměstnance nastolit spravedlnost a odstranit podvodný slib rovné daně za kterým stojí minulé vlády. Ale největší problém, před nímž odbory i představitelé České národní banky v této krizové době varují, jsou negativní dopady na státní finance. Při navrhovaném 15 procent zdanění připraví veřejné rozpočty o 90 miliard korun," píše se v prohlášení odborů.
Někteří zaměstnavatelé podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly už vysílají signály, že zrušení superhrubé mzdy je příležitost, jak svým zaměstnancům nezvyšovat mzdy, protože to za ně udělal stát. "Považujeme za velmi nebezpečné a nepřijatelné, aby vyjednávání o růstu mezd zaměstnavatelé blokovali s výmluvou na zrušení superhrubé mzdy," říká Středula.
Pokud by skutečně došlo ke zmrazení růstu mezd a platů, mohlo by to podle něj stát ochudit o dalších 20 miliard. "A jako domeček z karet se pak mohou sesypat i budoucí valorizace důchodů, které jsou navázány na růst průměrné mzdy," zdůrazňuje Středula.
Vládní koncept daně z příjmů fyzických osob spočívá ve zrušení superhrubé mzdy a zavedení daňové progrese. Daňové sazby by měly být nastavené ve výši 15 procent do výdělku do 139 340 korun a 23 procent nad tento limit. Základem daně by byl hrubý příjem. Zaměstnanec, který má nyní hrubou mzdu ve výši průměrné, tedy 34 077 korun měsíčně, by si od ledna 2021 polepšil o zhruba 1 700 korun. Pro zaměstnavatele by se nic nezměnilo, dál by odváděli za zaměstnance pojištění ve výši 33,8 procent z hrubé mzdy.
