Poštovní známky jako jistota v nejistotě. Sběratele teď lákají ty ruské a sovětské

Alžběta Vejvodová, týdeník Ekonom
22. 6. 2023 9:56
V uplynulých třech letech rostly poštovní známky na ceně tempem až kolem 30 procent ročně. Alternativním typů investic, mezi nimiž zaujímají důležité místo, přeje i geopolitická a ekonomická nejistota a vysoká inflace. Jenže investování do známek si víc než u jiných aktiv žádá mít znalosti a zkušenosti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Od koronavirové pandemie se do investic do známek vrhli i lidé, kteří do té doby tomuto způsobu ukládání peněz neholdovali.

"Alternativní, nevšední investice se objevují vždy, když standardní finanční aktiva nenabízejí požadované výnosy. V minulosti, když byly úrokové sazby nízké, se doslova roztrhl pytel s nabídkou investic do korporátních dluhopisů, které nabízely výnosy okolo 7 až 10 procent ročně, když na spořicích účtech byly sazby kolem 1 až 2 procent ročně," vysvětluje finanční poradce skupiny Partners Lukáš Urbánek.

Dobře nakoupené známky byly ještě výkonnější než zmíněné dluhopisy. Navíc, když investor nakoupí některou z vyhledávaných rarit, nemusí se podle znalců obávat, že by ztratila na ceně v sebevětší krizi. Tím se známky liší od mnoha jiných typů investic. "Je prokázáno, že vzácné poštovní známky ochrání hodnotu peněz, jsou považovány za bezpečný přístav v době krizí a dlouhodobě se zhodnocují. Investorovi či sběrateli přináší pořízení vzácné známky i radost. Nabídka vzácných známek je omezená a od určité výše je s jejich vlastnictvím spojena prestiž," říká šéf riskmanagementu J&T Banky a sběratel známek Radoslav Míšek.

Podle dostupných odhadů celosvětově sbírá známky přes 20 milionů lidí. Investuje do nich i Warren Buffett a světově nejznámějším investičním sběratelem je Bill Gross. V roce 2018 se prodala stovka pokladů z jeho sbírky za více než 10 milionů dolarů, což představuje historický rekord v denních prodejích známek.

V Česku mezi známé filatelisty patří bývalý prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák či podnikatel a výrobce domácího textilu Zdeněk Matějovský. A filatelii se věnuje i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. "Baví mě estetika známek, stejně tak jako knih, které mám rád nejen kvůli obsahu, ale také jako artefakty, které fixují příběh v čase," říká.

Všichni tři zmínění Češi začali sbírat známky už v dětství. Hanák s Matějovským postupně spojili koníček s investicí. V Bartošově pojetí je filatelie spíš způsobem trávení volného času s rodinou. "Nesbírám historické známky ani je nenakupuji jako investici. Naposled jsem synovi Bertíkovi koupil ‚Red Race Car‘, které si vybral na poště. Je to výplatní samolepicí písmenová poštovní známka B z roku 2021 s autem Wikov 7/28 za 23 korun," vysvětluje ministr.

Nejlepší investice nabízí minulost

Známka s autem Wikov se zřejmě nikdy nestane raritou. Vyšla v příliš velkém nákladu. Ročně se na světě vydá zhruba 10 tisíc známek. Avšak investičně zajímavé jsou ty unikátní, jichž je k mání jen několik málo kusů. "Pokud dojde k tiskové chybě, to je věc, po které filatelisti jdou. Jenže dneska už tiskárny mají takové kvality, že se chyby neobjevují," upozorňuje předseda Svazu českých filatelistů Julius Cacka.

Kusy s potenciálem zhodnotit v čase musí sběratel‑investor hledat především mezi starými známkami. "Zhruba pět procent emisí vydaných v dějinách filatelie má schopnost spolehlivě přitahovat poptávku i v dobách krizí a vždycky absorbuje obecné zvýšení ceny," popisuje znalec v oboru filatelie David Kopřiva, zakladatel Prestige Philately Club Prague. "Stabilní v trendech jsou anglické kolonie, dobrá Amerika a vzácné klasické známky z celého světa z poloviny 19. století," radí, kde hledat největší zhodnocení. Na českém trhu se ze stabilního růstu těší majitelé známek z období první republiky.

Někteří investoři teď se zájmem sledují ruský trh, kde kvůli konfliktu s Ukrajinou a různým omezením začaly ceny tamních rarit, stejně jako například mincí nebo medailí klesat. I takto vznikají investiční příležitosti. "Mezi známkami z Ruska a Sovětského svazu jsou významné rarity, známky zvláštní a vzácné, které v minulosti měly skutečně globální poptávku, šly dobře v Číně, v Americe, v Německu. Za poslední rok a půl ovšem nezdražily takovým způsobem jako ostatní filatelistické komodity," vysvětluje Kopřiva.

Vzhledem k obtížné obchodovatelnosti očekává další zlevnění ruských známek. "V horizontu dvou let sám pro sebe začnu nakupovat ruské a sovětské známky v očekávání lepšího vývoje," dodává znalec, který se investicemi do známek zaobírá téměř tři desítky let.

Ani rarita se nemusí prodat hned

Začít investovat do známek od nuly ovšem není snadné. Skutečně cenné investiční známky jsou poměrně drahé. Smysluplná investice podle expertů začíná kolem milionu korun. A kupující musí být obezřetný, aby bývalého majitele nepřeplatil. "Jedná se o aktivum s řadou specifických vlastností, které je potřeba respektovat. Stejně jako u každého jiného investičního aktiva budou rozhodovat o úspěchu informace a zkušenosti," upozorňuje Urbánek.

Že není snadné se ve známkách a jejich ceně zorientovat, dokazuje i nedávná aukce čtyřkorunové zelené známky s převráceným potiskem Pošta československá 1919. V červnu se v Bratislavě prodala za 1,9 milionu korun (s aukční provizí za 2,25 milionu korun). Její cena je na české poměry poměrně vysoká, jen znalci ovšem rozliší, proč se její "sestra" - stejně vypadající známka, avšak vytištěná na žilkovaném papíře - prodala v roce 2018 ještě výrazně dráž. Kupec za ni v aukční síni Burda Auction zaplatil 7,8 milionu korun (s aukční provizí 9,3 milionu korun).

"Žilkovaný papír je to nejvzácnější, ve filatelii nejhledanější," vysvětluje rozdíl pořadatel bratislavské aukce Petr Flaška. A odlišný je i historický význam obou známek, což též ovlivňuje jejich cenu: "Tato druhá, prodaná v roce 2018, pochází ze sbírek filatelisty Ludvíka Pytlíčka, byla na mnoha výstavách a byla vytvořena pro prezidenta Masaryka. Kdežto ta dražená u nás v minulosti nebyla prodávaná a na veřejnosti ji nikdo dosud neviděl."

To, že nelze jednoduše určit cenu investičních známek, je právě specifikum alternativních investic. "V porovnání s akciemi a dluhopisy, kde je možné sledovat vývoj ceny na burze téměř v přímém přenosu den co den, u známek vlastně nevíme, jaká je jejich hodnota, dokud se nerozhodneme ji prodat. Obzvlášť složité je to v případě, kdy vlastníme nějaký unikát," upozorňuje Urbánek.

Sběratelé se obvykle při výběru opírají o aukční katalogy, v nichž jde až na výjimky dohledat, za kolik se ta která známka prodala v minulosti. I k informacím v nich jsou ale často sami skeptičtí, ne všechna data v katalozích bývají přesná. "Například koncem minulého roku byla nabízena zahraničním aukčním domem raritní známka a v katalogu je zmíněno, že je znám pouze jeden exemplář. Reálně se ale jednalo o nově objevený exemplář a celkový aktuálně známý počet narostl minimálně na tři. Je samozřejmě rozdíl, zda kupujete raritu o jednom exempláři či o třech exemplářích," vysvětluje Míšek.

On i řada dalších profesionálních sběratelů proto raději spoléhá na vlastní analýzy. "Sleduji, kdy se naposledy daná známka dražila, v jaké je kondici, zda byla součástí věhlasné sbírky, kolik kusů je aktuálně známo, zdali je certifikována a samozřejmě jaká byla realizační cena včetně poplatků, pokud byla známka dražena," popisuje.

V prostředí, kde není snadné sta­novit správnou cenu, se nemusí známka prodat hned. "V aukcích máme obvykle 10 až 15 procent neprodaných. Zpravidla je to tím, že majitel chce příliš mnoho peněz," upozorňuje Flaška.

Experti nyní očekávají, že známky už neporostou z roku na rok senzačními tempy v desítkách procent. Trh se spíš uklidní a vrátí se ke stabilnímu růstu mezi pěti a deseti procenty. To bývalo podle filatelistických indexů v předpandemických letech běžné.

Kdo se nyní pustil do investic ze spekulativních důvodů, může být tímto zpomalením zklamán. "Za krize se skutečně dobrý filatelistický materiál z trhu odsál, chybí. Když se tedy nyní objeví nějaká pěkná a zajímavá známka, i nadále platí, že se hned prodá, ale už nemůžeme čekat žádný cenový zázrak," potvrzuje Kopřiva. A Flaška k tomu dodává vysvětlení: "Žijeme v období, kdy známky jsou už i pro zkušené sběratele drahé."

To ovšem neznamená, že známky z investičního světa zmizí. Oblibě se budou těšit dál, a to nejen kvůli své investiční hodnotě, ale i té estetické, o níž hovoří ministr Bartoš. Podle investiční banky Goldman Sachs pak v dalších letech bude tomuto typu investic nahrávat bohatnutí společnosti. Do roku 2030 se střední třída světové populace rozroste o další dvě miliardy lidí a právě z této skupiny se podle banky rekrutuje většina sběratelů známek s investičním potenciálem.

 

Právě se děje

Další zprávy