Praha – Už čtyři lidé z pěti využívají v Česku internetové bankovnictví, přes chytrý telefon pak "chodí do banky" jeden člověk ze čtyř. Podle čerstvého průzkumu České bankovní asociace ale klienti nevěnují dostatečnou pozornost bezpečnosti v online prostředí a za případné napadení účtu si mohou sami. Například tím, že neaktualizují programy, které mají chránit jejich počítač před viry, nebo když do internetového bankovnictví používají stejná hesla jako například do e-mailové schránky.
Podle bankovních statistik loni došlo ke stovkám až tisícům případů, kdy se hackerům povedlo získat přístupy do internetového bankovnictví. V několika desítkách případů pak zloději úspěšně vyvedli z takto napadených účtů peníze.
Co dělat, abyste se i vy nestali obětí hackera? Jak takový útok nejčastěji probíhá? Skutečně v Česku roste počet hackerských útoků na bankovní účty? Je opravdu problém jen na straně klientů, jak tvrdí banky? Jak je internetové bankovnictví zabezpečené?
Vizitka Ondřeje Filipa
Ondřej Filip je výkonným ředitelem sdružení CZ.NIC, které je správcem domény .cz a má pod sebou také Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ. Filip je mezinárodně uznávaným odborníkem na internetovou bezpečnost a má za sebou například působení v poradním týmu generálního tajemníka OSN. Nyní působí v Poradním výboru pro bezpečnost a stabilitu v rámci organizace ICANN, což je mezinárodní společnost, která určuje celosvětová pravidla pro přidělování a správu domén a IP adres.
Na tyto a další dotazy odpovídal Ondřej Filip, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC, které je správcem domény .cz a má pod sebou také Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ.
Základem je podle něj starat se o zabezpečení zařízení, ze kterého do bankovnictví lidé přistupují. Tedy mít nainstalovaný legální a aktualizovaný operační systém a související programy a mít nainstalovanou a aktualizovanou antivirovou ochranu. "Samozřejmě je také nutné vyhýbat se rizikovému chování jako otevírání neznámých příloh z e-mailů," připomněl známou poučku Filip.
Určitě by také lidé pro internetové bankovnictví neměli používat cizí počítače a nedůvěryhodné wi-fi sítě. "Dále je důležité kontrolovat, zdali přistupujete do bankovnictví pomocí zabezpečeného protokolu https (což je vidět v adresním řádku). Rozhodně věnujte pozornost všem varováním prohlížeče či operačního systému," dodal.
Čtenářům, kteří stále využívají již neaktualizovaný operační systém Windows XP a přistupují přes takový počítač do internetového bankovnictví, takové chování jasně nedoporučil.
Apeloval také na banky, které by podle něj měly jednoznačně nabízet takzvanou dvoufaktorovou identifikaci a klienti by tak jedinečným kódem měli vždy potvrzovat i vstup do internetového bankovnictví, a ne jen platby. "Riziko napadení přihlášení obyčejným jménem a heslem je již poměrně vysoké a i to, že by se útočník mohl dostat k bankovním výpisům a jiným informacím tohoto druhu může být pro majitele účtu velmi nepříjemné a dost možná i zneužitelné k jiným typům útoků," vysvětlil svůj postoj Filip.
Riziko, že se hackeři dokáží dostat i k potvrzovacím kódům, které banky klientům posílají přes SMS, je podle něj velmi malé, pokud je mobilní telefon dostatečně zabezpečen. "Nicméně vždy věnujte pozornost tomu, co je v SMS uvedeno. Tedy ne pouze zaslaný kód, ale i údaje o platbě, kterou potvrzujete," dodal.