Firmu dali na tajný seznam podezřelých, u soudu uspěla

Tomáš Fránek
9. 4. 2013 7:15
Nejvyšší správní soud se zastal firmy zařazené na evropský seznam podezřelých kvůli DPH
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

Brno - Utajovaný systém Eurocanet, na který jsou zapisovány firmy z Evropské unie podezřelé z podvodů u daně z přidané hodnoty (DPH), má v Česku problém.

Podle Nejvyššího správního soudu totiž není jasné, na základě jakého zákona a jakým způsobem systém v Česku funguje a jaké informace jsou do něj vkládány.

Soud to konstatoval v souvislosti s případem olomoucké společnosti Gladius International. Tu nechali zapsat na seznam podezřelých evropských obchodníků úředníci z olomouckého finančního ředitelství. Soudci se nyní této firmy částečně zastali a vrátili případ k novému projednání.

V systému Eurocanet bylo za rok zapsáno 509 obchodních transakcí, v nichž bylo zapojeno celkem 93 českých daňových subjektů. Na soud se zatím podle dostupných informací obrátila pouze olomoucká firma.

Nástroj proti organizovanému zločinu

Neformální systém Eurocanet vyvinula belgická daňová správa jako síť pro výměnu informací mezi členskými státy EU v oblasti boje proti daňovým únikům v oblasti DPH. Jeho cílem je odhalování rizikových obchodních transakcí a subjektů zapojených do organizovaného podvodu.

Systém podpořily Evropská komise a protikorupční úřad EU Olaf. Má se postupně stát oficiálním nástrojem boje s podvodníky.

Podle berních úředníků z Olomouce se do podezřelých obchodů zapojila i tamní společnost Gladius International. Ta údajně nakupovala počítače a díly od známých výrobců (LG, Sony, Samsung) v různých zemích EU. V logistických skladech v Česku a na Slovensku firma přebalovala zboží a převážela do Španělska. Zboží končilo u obchodníků ve Španělsku a Rumunsku, přičemž DPH ale podle úředníků není uhrazena ani v jedné z těchto zemí.

Firmu Gladius proto nechal finanční úřad zapsat na unijní seznam Eurocanet. Zástupci společnosti se ale o tom dozvěděli až dodatečně od svých obchodních partnerů. Seznam totiž není veřejně přístupný, nahlížet do něj může jen finanční správa. Obchodní partneři firmy Gladius se o jejím zapsání na seznam dozvěděli poté, co je kvůli těmto kontaktům začali úředníci prověřovat.

Společnost Gladius International se cítila zařazením na seznam výrazně poškozena. Stát proto zažalovala.

Jak to vlastně funguje?

Nejvyšší správní soud firmě vyhověl a nařídil nové projednání sporu. Podle soudců totiž není vůbec jasné, jak systém Eurocanet v Česku funguje. Úřady totiž poskytují protichůdné informace.

Zatímco z jednoho vyjádření Finančního ředitelství pro Olomoucký kraj plyne, že Česko je jenom pasivním příjemcem informací a do systému data nevkládá, podle dokumentů Generálního finančního ředitelství Česko data do systémů dává už pět let.

„Nejvyššímu správnímu soudu není zřejmé, na jakém právním podkladě a hlavně jakým způsobem uvedený systém fungoval," konstatovali soudci. Není podle nich jasné, jaké informace byly do systému vkládány, na čí podnět, jak dlouho se v systému uchovávají a kdo je kompetentní ke správě systému.

Výměna informací je přípustná

Soudci nicméně v dalším svém rozhodnutí potvrdili, že si daňové správy mohou vyměňovat informace i bez systému Eurocanet. Podle soudců totiž není poskytnutí takové informace mezi úřady potvrzením viny. 

V této druhé žalobě se firma Gladius International bránila proti tomu, že finanční úřad informoval své kolegy v několika dalších zemích o možném majetkovém propojení olomoucké společnosti s firmou Exmoore Investments. Ta je prověřována právě kvůli zapojení do podezřelých obchodů s neplacením DPH.

Krajský soud v Ostravě krok daňové správy schválil, poskytnutí informace není podle soudců potvrzením viny. „Předpokladem poskytnutí informace nicméně nemusí být nutně to, že daňový subjekt bude skutečně účasten nějakého podvodného jednání. Může docela dobře nastat situace, kdy se následně  ukáže, že podezření bylo liché, a ani v takovém případě se nemusí jednat o nezákonný zásah ze strany poskytovatele této informace," rozhodli soudci.

To nyní potvrdil také Nejvyšší správní soud. „Sdělení (daňovým úřadům v několika zemích EU) má zcela reálný základ, který vyplývá z podkladů shromážděných správcem daně k obchodním aktivitám obou společností, jež spojuje osoba jednatele," konstatovali soudci.

 

Právě se děje

Další zprávy