Mariehamn - Mluví švédsky, jsou luteráni a žijí na ostrovech v Botnickém zálivu.
Po Irech, kteří v polovině června Lisabonskou smlouvu odmítli v referendu, má Evropská unie dalšího potížistu, který by mohl zablokovat reformy institucí.
Řeč je o Ålandech, souostroví s 27 tisíci obyvatel, které sice náleží k Finsku, má ale vlastní parlament, policii, provozuje vlastní aerolinky a vydává i poštovní známky.
Finský parlament v Helsinkách bude o Lisabonské smlouvě hlasovat na podzim a podle všeho ji schválí. Věc má ale jeden háček: souhlasit by měla právě i třicetičlenná sněmovna v ålandském Marienhamnu. Ta ale jasně dala najevo, že své ano vymění pouze za mnohem větší pravomoci zasahovat do dění v EU.
Referoval o tom server euobserver.com.
A obyvatelé Åland toho nechtějí málo. Žádají například křeslo v Evropském parlamentu nebo právo podílet se na zasedání ministerských rad EU.
Počátkem týdne navštívila ostrovy finská ministryně pro Ålandy Astrid Thorsová. Ta sice nepotvrdila žádné ústupky ze současné úpravy vzájemných vztahů, slíbila ale vypracování nového dokumentu mezi Helsinkami a Mariehamnem.
"Věřím v historickou dohodu mezi Ålandami a Finskem o tom, jak společně řešit vztahy v rámci EU," řekla Thorsová na tiskové konferenci.
Ålandy mají s Finskem zvláštní protokol už od roku 1995, kdy Finsko vstoupilo do Evropských společenství.
Právo kupovat půdu nebo podnikat je na ostrovech omezeno, a Ålandy tak mají výjimku z unijních pravidel.
