Praha - Prezidentští kandidáti se hádali o reformu devadesátých let. V televizní debatě nedošlo na to, co chtějí ve své funkci dokázat.
Český přechod k tržní ekonomice byl mimořádně úspěšný. "Víc než v ostatních zemích," shrnul obhájce prezidentského titulu Václav Klaus.
"Mám úplně opačný názor," namítl jeho vyzyvatel Jan Švejnar. Češi podle něho zaznamenali během transformace mnohem větší ztráty, než jiné středoevropské země. Česká republika tehdy zaznamenala jediný úspěch: prosadila se do světového lexikonu slovem "tunelování".
Sledovali jsme online: Jak vypadala debata Klause se Švejnarem
Reakce politiků: Senátoři ČSSD jsou s diskusí Klaus - Švejnar spokojení
To byl jediný případ, kdy se Švejnarovi podařilo soupeře vyvést z míry. Klaus byl autorem ekonomické transformace a Češi podle něho zaznamenali nižší transformační ztráty, než jakákoli jiná země.
Nedůstojná, fiktivní hra
Při dalších otázkách, které oběma kandidátům předkládali sociálnědemokratičtí senátoři, zůstal už Klaus v klidné defenzivě.
Na většinu z nich mu stačila jedna, zpravidla smířlivá věta: "Zavedení zdravotnických poplatků nepovažuji za zločin," komentoval reformu zdravotnictví.
"Rovná daň má řadu výhod a nevýhod, pro nás je to však nedosažitelný ideál," vyhnul se komentáři k reformě veřejných financí, která se podle tazatele snaží rovnou daň zavádět.
"Ochrana klimatu je fiktivní hra, nedůstojná, abychom ji hráli," vyvrátil obavy, že hrozí ekologická katastrofa.
Popřel, že by byl nepřítelem Evropské unie: "To, že je Brusel daleko a tím vzniká demokratický deficit, není Klausova schválnost."
Aby využil přidělený čas, poučoval ještě senátory o svých publikacích na dané téma, případně upozorňoval televizní diváky, že senátoři z ČSSD otázkami nahrávají kandidátovi své strany Švejnarovi.
Nevýhoda domácího prostředí
Klausovu soupeři paradoxně vůbec nepomohlo, že se senátoři pokoušeli útočit na sporná stanoviska současného prezidenta. Zatímco Klaus na otázky snadno odpovídal, Švejnarovi připadla prakticky jediná role: glosovat témata, která v posledních letech nastolil jeho soupeř.
"Chudší člověk potřebuje další korunu víc, než bohatý," vysvětlil, proč je třeba obnovit daňovou progresi. "V mírovém období můžeme dát víc peněz do boje proti ničení planety," ohlásil v polemice s Klausem jednu ze svých priorit.
Zastal se proti Klausovi neziskových organizací i nezávislosti soudů a doporučil co nejrychlejší zavedení eura.
K úvahám o nových ekonomických možnostech České republiky se dostal jen v obecných větách úvodní řeči: "Nastává složitější situace, ve které uspějí země s dobrou strategií," řekl a slíbil pomoci najít správnou diagnózu a správný směr.
Na konkrétní kroky se ho později už nikdo nezeptal.
"Zesinal jsem hrůzou"
Nejostřejší osobní útok přesto podnikl na samém konci debaty Václav Klaus.
Moderátorka, senátorka Alena Gajdůšková, se v závěru kandidátů zeptala, jaké dobré vlastnosti by mohl využít jejich sok, kdyby prezidentskou volbu vyhrál.
Švejnar odpověděl dvojznačně. Klaus je podle něho silný a houževnatý a dokáže toho využít při prosazování svých často kontroverzních myšlenek. "V druhém volebním období bude mnohem méně omezený a bude mít mnohem volnější ruku, než v prvním období," fakticky varoval volitele.
"Myslíte, že budu neřízená střela?" oponoval Klaus, který měl poslední slovo. Slíbil, že se nezmění: "Nedovedu si představit, že by člověk najednou vyskočil ze své kůže."
Sám otázku o dobrých vlastnostech soupeře vůbec nezodpověděl. "Znám ho velmi málo," vymluvil se. Pak však dodal, že četl jeden článek, kde Švejnar obhajoval vstup do eurozóny. "Zesinal jsem hrůzou. Musel bych polemizovat s každou větou a každým slovem," ukončil debatu, kde dostal poslední slovo.
