Praha - Prezidenti České republiky a Německa si v pondělí navzájem předali nejvyšší státní vyznamenání. Joachim Gauck obdržel Řád bílého lva I. třídy,Miloš Zeman dostal zvláštní stupeň Velkého kříže za zásluhy o SRN. Vyznamenání si předali u příležitosti státní návštěvy prezidenta Gaucka v ČR.
Pro čtyřiasedmdesátiletého bývalého bojovníka za občanská práva v někdejší Německé demokratické republice je to druhá návštěva České republiky ve funkci. První absolvoval krátce po svém nástupu do úřadu v roce 2012.
Oba prezidenti se na svém setkání věnovali mimo jiné situaci na Ukrajině, Zeman se podle svých slov obává toho, že po násilnostech v Oděse, při nichž zemřely desítky lidí, roste riziko občanské války na Ukrajině. Druhým výrazným tématem se stalo české přijetí eura a integrace Česka do EU. Zeman podle svých slov věří, že se tak Česká republika stane "převodovkou EU", když je Německo považováno za její hospodářský motor.
Zeman: válka je pravděpodobnější
Zeman při hodnocení situace na Ukrajině zopakoval svůj názor, že této zemi hrozí buď občanská válka, nebo vojenská intervence ze zahraničí. " V současné době po událostech v Oděse bohužel musím považovat variantu občanské války za o něco pravděpodobnější," uvedl prezident. I občanská válka se podle něho může stát záminkou pro zahraniční intervenci.
Osm dní v zajetí
25. dubna - Nedaleko východoukrajinského Slavjansku proruští ozbrojenci zadrželi skupinku pozorovatelů OBSE. Misi tvořilo sedm důstojníků z Německa, České republiky, Polska, Švédska a Dánska a jejich doprovod.
26. dubna - Představitel vzbouřenců na východě Ukrajiny Denis Pušilin označil zadržené osoby za špiony NATO. Oznámil také, že je ochoten je propustit na svobodu jen výměnou za jiné zajatce.
Na východ Ukrajiny odcestoval vyjednávací tým OBSE.
27. dubna - Proruští separatisté propustili ze zdravotních důvodů švédského člena mise OBSE.
28. dubna - Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval k propuštění.
Vůdce slavjanských separatistů Vjačeslav Ponomarjov chce zadržované důstojníky vyměnit za vězněné separatisty, především za svého zástupce Igora Perepečajenka. Mluvčí ukrajinské tajné služby řekl, že zadržení kontrolorů OBSE bylo provedeno na příkaz ruské vojenské rozvědky.
29. dubna - Ponomarjov podmínil rozhovory o propuštění vězněných členů mise odvoláním sankcí, které Evropská unie vyhlásila proti vůdcům povstaleckých skupin na východě Ukrajiny. Do Kyjeva přicestoval generální tajemník OBSE Lamberto Zannier, aby s ukrajinskými představiteli jednal o zajatých členech mise.
30. dubna - Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval k osvobození evropských vojenských komisařů. Zároveň ale řekl, že za tamní "síly domobrany" nemůže Moskva rozhodovat.
1. května - Německá kancléřka Angela Merkelová telefonicky požádala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby pomohl s osvobozením členů mise.
Rusko vyzvalo k propuštění pozorovatelů. Moskva ale zdůraznila, že na separatisty nemá žádný vliv, a misi OBSE označila za nezodpovědný hazard.
2. května - Americký prezident Barack Obama vyzval Rusko k zásahu ve věci zadržovaných členů mise OBSE.
3. května - Všech sedm zadržovaných členů mise OBSE bylo propuštěno na svobodu.
Zeman vyjádřil pochybnosti o tom, zda má nynější ukrajinská vláda pod kontrolou svou armádu. Takové úvahy podle něj vyvolávají zkušenosti propuštěných inspektorů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které proruští separatisté týden zadržovali ve Slavjansku. Byli mezi nimi čtyři Němci a jeden Čech.
"Podle sdělení účastníků této mise vážně hrozilo, že po jejich uvolnění je postřílí ukrajinská armáda... Mise (OBSE po propuštění jejích členů ze zajetí) musela objíždět po polních cestách stanoviště ukrajinské armády, aby se nedostala do palby," uvedl Zeman. "To vyvolává jisté pochybnosti o kontrole současné ukrajinské vlády nad ukrajinskou armádou," dodal.
Gauck na tiskové konferenci prohlásil, že mu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) poděkoval za německé angažmá, které vedlo k propuštění sedmi zadržovaných kontrolorů OBSE. Zeman se k Zaorálkovu díku připojil a současně ocenil i pomoc ruského emisara Vladimira Lukina.
V souvislosti s ukrajinskou krizí Gauck podpořil spolupráci v rámci OBSE. "Není přijatelné, aby se znovu v Evropě dělala politika pomocí výhrůžek," prohlásil německý prezident. Apeloval současně na Moskvu, aby spolupracovala s OBSE. Na tom, že tato organizace by měla zprostředkovat jednání na Ukrajině, se v neděli shodli kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin.
Evropská převodovka
Gauck a Zeman v pondělí na Pražském hradě mluvili i o spolupráci v EU. "Jsem si vědom toho, že Německo je motorem Evropské unie, a byl bych rád, kdyby Česká republika byla alespoň převodovkou," poznamenal Zeman. "Aby byla onou převodovkou, je naprosto nezbytně nutné, aby přijala společnou měnu a aby vstoupila do eurozóny," soudí český prezident.
ČR podle něj také nesmí být v EU potížistou a neměla by se snažit "napodobit Velkou Británii v jejím poněkud distancovaném postoji k Evropské unii". Gauck současné snahy Česka o prohlubování integrace ocenil.
Oba prezidenti se dotkli také složité česko-německé minulosti poznamenané nacistickou okupací českých zemí a poválečným vysídlením německé menšiny z Československa. Zeman zdůraznil, že minulostí se mají zabývat historici, a ne politici. "Minulost si ale musíme připomínat už proto, abychom ji znovu neprožili," dodal Zeman.
Pochvala při večeři
První den Gauckovy návštěvy v Česku zakončila oficiální večeře na Pražském hradě. Gauck při projevu u této příležitosti nazval Zemana bojovníkem za svobodu a přesvědčeným Evropanem.
Ještě loni v červnu při Zemanově návštěvě Berlína byl přitom Gauck k hlavě českého státu kritický.
Německý prezident v projevu přivítal, že se Česká republika pod vedením Zemana a nynější vlády Bohuslava Sobotky přiklonila k proevropskému kurzu a stala se partnerem Německa v prosazování jednoty, stability a pokroku Evropské unie. "Mám radost, že jsem ve vás, pane prezidente Zemane, mohl potkat bojovníka za svobodu a přesvědčeného Evropana," řekl Gauck svému hostiteli.
Gauck společně s ním v úterý navštíví Terezín, kde uctí památku obětí největšího koncentračního tábora za druhé světové války na českém území. Poslední den své cesty zavítá do Mladé Boleslavi do závodu automobilky Škoda, která patří německému Volkswagenu.
Kromě pondělního jednání se Zemanem, který na počest německého hosta večer pořádá na Hradě státní večeři, se Gauck v Praze setká s premiérem Bohuslavem Sobotkou a předsedy obou parlamentních komor.
