Praha - Žaloby 70 čínských křesťanek a křesťanů na ministerstvo vnitra kvůli zamítnutí jejich žádosti o azyl soudy zatím nezačaly projednávat. První plánované líčení se odročilo.

Na tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ekumenické rady církví ČR, která přijetí křesťanských uprchlíků z Číny podporuje. O azyl v Česku požádalo před dvěma lety 92 čínských křesťanů. Osm ho dostalo, 70 neuspělo. Dalších 14 lidí žádost stáhlo a odjelo.

"Máme pochybnosti k postupu ministerstva vnitra. Některým žadatelům azyl přiznalo, některým ne, byť zdůvodnění bylo v podstatě totožné," uvedl generální sekretář ekumenické rady církví Petr Jan Vinš.

Ministerstvo vnitra už dřív uvedlo, že žadatelé o ochranu musí prokázat, že ve vlasti čelí pronásledování. Pro udělení azylu nestačí to, že člověk je příslušníkem menšiny či menšinové komunity. Křesťané v Číně patří k pronásledovaným skupinám. Komunistický režim sice katolictví i protestantství uznává, na církve ale dohlíží tajná policie. Další nelegální křesťanské církve úřady potírají.

"S většinou žadatelů jsme v kontaktu a domníváme se, že jsou ohroženi a pronásledováni pro svou víru. Už podání žádosti o azyl je v Číně trestný čin," podotkl Jan Jackanič z rady.

Podle zástupců rady vnitro mimo jiné namítalo, že čínští věřící chodí v Česku na bohoslužby jiných křesťanských církví než ve vlasti, což zpochybňuje jejich křesťanskou identitu. Rada se proti tomu ohradila.

Podzemní církve

Podle jejích zástupců lidé z Číny praktikují víru jinak než Evropané a bývají členy podzemních církví. Resort vnitra poukazoval i na to, že si čínští žadatelé o azyl hledají v ČR práci, takže patří spíš k ekonomickým migrantům. Podle zákona je možné se o místo ucházet půl roku od podání žádosti o ochranu. Zástupci rady uvádějí, že se čínští křesťané snaží začlenit a učí se česky.

Na podporu čínských křesťanů se odpoledne v Praze na Václavském náměstí konalo shromáždění s modlitbou. Promluvili na něm emeritní předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr či pomocný pražský biskup Václav Malý.

"Mám obavy, že některé věci se dějí, aby česko-čínské vztahy nebyly zpochybňovány," řekl Fajfr. Podle Malého je "ostuda pana prezidenta i veřejných činitelů", že se vzájemná jednání s Čínou omezila na ekonomická témata a Česko neupozorňuje na porušování lidských práv.

"Z důvodů morálních a etických to patří k podstatě demokratického systému. Proto je potřeba na linii, kterou prosazoval Václav Havel, navázat," uvedl Malý.

Podle ministerstva vnitra žádalo v roce 2016 o ochranu 68 lidí z Číny. V roce 2015 evidovalo vnitro 40 žadatelů, loni devět. Na počátku roku 2016 úřady vyřizovaly 36 čínských žádostí o azyl a na konci roku 98. Na konci loňska to bylo 81 případů. Z údajů není patrný důvod podání žádosti o ochranu.