Čerstvý výzkum ukazuje, že 11 procent ukrajinských rodičů v Česku neví, jestli jejich dítě půjde v září do školy. Zvažují návrat na Ukrajinu?
Ptali jsme se na to začátkem června. Tehdy se pravděpodobně rodičům ještě nepodařilo děti někam umístit. Hlavně v přetížených regionech, jako jsou Praha a Středočeský kraj, místa ve školách a školkách chybí. U středoškoláků je to pak nejspíše dáno tím, že se na školy nedostali.
Nezvládli přijímačky? Nebo se chystají dělat střední školu dálkově na Ukrajině?
Jsou to všechny tyto důvody. Odhadujeme, že do českých škol chodí 35 až 50 procent Ukrajinců mezi 15 a 17 lety. Číslo roste a souběžně se snižuje podíl studujících online. V červnu se přes 40 procent vzdělávalo na Ukrajině. Část z nich kombinuje českou a ukrajinskou výuku. Na Ukrajině je také střední škola o rok kratší. Mladí raději dokončují školu tam, než aby ji tady studovali o rok déle.
Hlavní bariérou je propast v češtině. Přijímačky mají sice Ukrajinci upravené, musí ale projít pohovorem, kde je potřeba dost vysoká znalost češtiny. To vyřazuje obrovskou část. Pomohlo by, kdyby měli možnost se do září češtinu doučit. Pokud by to zvládli, mohli by do školy nastoupit.
Sledujete ukrajinské rodiny rok, daří se začleňovat dětí mezi české vrstevníky? Pořád platí, že se baví spíše s ukrajinskými kamarády?
Situace podle výpovědí rodičů nevypadá úplně skvěle. Integrace moc neroste. Loni v červnu řeklo 31 procent rodičů, že jejich dítě se dobře začlenilo. Teď si to myslí 44 procent. Za rok se to moc nepohnulo. Největší problém je to právě u středoškoláků, kde stav posledního půl roku stagnuje. Víc než polovina se drží ve svých ukrajinských skupinkách.
Martina Kavanová
- Jako analytička agentury PAQ Research se zaměřuje na integraci ukrajinských uprchlíků v Česku, ale i na výzkum veřejné politiky a duševního zdraví.
- Vystudovala experimentální psychologii na univerzitě v Oxfordu, vzdělávala se i na univerzitách v Londyně a Paříži.
- Pomáhala s kampaní Pirátů v komunálních volbách v Praze v roce 2018 a kampaň strany vedla ve volbách do Evropského parlamentu o rok později.
Je to špatně?
Současná migrační vlna je obrovská příležitost získat novou pracovní sílu. Když se nebudeme starat o to, aby se tady Ukrajinci cítili dobře a měli společenskou podporu, podkopáváme si nohy. U dětí začlenění souvisí se znalostí češtiny. Potřebujeme, aby se ji naučily co nejrychleji a mohly tu studovat na střední, měly možnost jít na vysokou a uplatnit se na pracovním trhu. Takže zaměřit se na děti už na školách může mít největší efekt.
Od počátku války na Ukrajině odborníci upozorňují, že v českých školách chybí pro ukrajinské děti učitelé češtiny. Zlepšuje se to?
Mění se to pomalu. Nemáme data o počtech lektorů češtiny, ale víme, že problém je to pořád velký. Kvůli nedostatku lektorů ministerstvo nenařizuje takovou výuku jako povinnou. To je ta hlavní bariéra. Od září se pravidla změní. Ukrajinci si místo druhého jazyka, obvykle francouzštiny nebo němčiny, budou moct vybrat češtinu. Školy to ale nemusí nabízet povinně. Kdyby stát více investoval do rekvalifikací a lektorů byl dostatek, mohla by být výuka češtiny jako povinná. Ani zdaleka všechny děti nemluví tak, aby obstály ve školách.
V červnu jste se poprvé ptali, jak jsou na tom ukrajinské děti s technickou vybaveností. Jestli mají přístup k počítačům.
Většina uprchlíků je ve složité materiální situaci. Žijí pod hranicí chudoby, když to srovnáme s průměrnou českou domácností. I tohle jim zhoršuje přístup ke vzdělávání. Polovina domácností s dětmi nemá počítač, na kterém by dítě mohlo pracovat. U středoškoláků se to týká téměř 40 procent. To není málo.
Od července navíc vláda zpřísnila pro Ukrajince podporu v ubytování i pobírání dávek. Podepíše se takzvaný Lex Ukrajina 5 na vzdělávání?
Lex Ukrajina 5 ovlivní situaci obrovským způsobem. Data ale zatím nejsou, protože platí od července. Čekáme, že desetitisíce uprchlíků se budou muset přestěhovat. Část se vrátí na Ukrajinu, protože jim nic jiného nezbyde. Část těch, co zůstanou v Česku, bude hledat bydlení v jiných městech a to zasáhne do vzdělávání. Pokud s tím rodiny nepočítaly dopředu, mohou mít komplikace se zajištěním míst v jiné škole. Výzkum jsme dělali ve chvíli, kdy většina uprchlíků nevěděla, co pro ně nová pravidla budou znamenat.
Co bude v novém školním roce v souvislosti s uprchlíky největší výzva?
Je to právě výuka češtiny a posilování kapacit lektorů a asistentů pedagogů. Jde to dobrým směrem, ale ne tak rychle, jak by mělo. Další výzvu vidíme v předškolní péči. Jak dostat víc ukrajinských dětí do školek. Nyní je navštěvují jen dvě třetiny ukrajinských dětí od tří let. Ve velkých městech, jako jsou Praha a Brno, a ve Středočeském kraji chybí ve školkách volná místa.
