Praha – Dva dny před svým nástupem na mateřskou dovolenou v létě 2011 dostala vedoucí odboru rovných příležitostí mužů a žen na Úřadě vlády Pavla Špondrová nečekané rozhodnutí: Její nadřízená, ředitelka sekce pro lidská práva Monika Šimůnková, jí oznámila odvolání z funkce vedoucí, a ona tak zůstala na postu řadové zaměstnankyně.
Nyní se žena, která měla v popisu práce boj proti diskriminaci, snaží prokázat, že byla sama diskriminována. Špondrová na svého zaměstnavatele podala žalobu, v níž tvrdí, že její odvolání bylo diskriminační – jen kvůli tomu, že byla těhotná. A chce, aby Úřad vlády nejen zrušil její odvolání z funkce vedoucí čtyřčlenného oddělení, ale také na svých internetových stránkách zveřejnil, že se omlouvá „za nezákonnou diskriminaci z důvodu pohlaví“. A k tomu uhradil nemajetkovou újmu padesát tisíc korun.
Její žalobu sice již letos v lednu Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl, ale nyní se jí bude muset zabývat znovu. Městský soud, ke kterému se Špondrová odvolala, totiž prvoinstanční verdikt zrušil a vrátil jej k novému projednání. "Rozsudek je nepřezkoumatelný pro jeho nesrozumitelnost," uvedla soudkyně Městského soudu v Praze Patricie Adamíčková. Prvoinstanční soud podle ní musí zejména mnohem lépe odůvodnit, proč došel k tomu, že se o diskriminaci nejednalo.
Řekněte ten důvod
Zatímco zákon velmi přesně stanoví, kdy může být člověk propuštěn ze zaměstnání, již prakticky neurčuje, jak může být povýšen, či naopak o vedoucí místo přijít. A takové odvolání nemusí zaměstnavatel ani odůvodňovat. Je pouze jedna výjimka, kdy důvod odvolání musí sdělit: když se případ dostane před soud, který řeší, zda to nebyla diskriminace.
A tak zatímco odvolání před pěti lety bylo bez uvedení důvodu, kvůli podané žalobě se začaly důvody propírat.
A Šimůnková před soudem uvedla, že byla s prací Špondrové nespokojena. Prý jí musela materiály vracet k předělání. Třeba když Špondrová navrhovala kvóty na zastoupení žen i v povoláních, která jsou čistě mužská. „To jsem jí vyškrtávala. Ona to ale nerespektovala. V podstatě ohrozila celou agendu lidských práv,“ popisovala Šimůnková a potvrdil to i její zástupce Matyáš Zrno.
Šimůnková navíc uvedla, že odvolání z funkce dva dny před odchodem na mateřskou byla jen náhoda.
„Návrh na její odvolání jsem podala minimálně o dva měsíce dříve. Ale jediný, kdo ji mohl odvolat, byl vedoucí Úřadu vlády. A tomu dlouho trvalo, než to zpracoval,“ uvedla Šimůnková.
A soud dal tehdy Šimůnkové za pravdu. "Byla odvolána z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků, a ne kvůli těhotenství," napsala do prvoinstančního verdiktu soudkyně Jaroslava Novotná.
Zastala se jí ombudsmanka
Její verdikt již ale neplatí. Podle odvolací soudkyně Patricie Adamíčkové dostatečně, a především srozumitelně neodůvodnila, proč k takovému závěru došla.
"Tvrzení nejsou dostatečně určitá," uvedla Adamičková s tím, že se prvoinstanční soud nevypořádal ani se všemi předloženými důkazy. Jedním z nich byla i zpráva ombudsmanky Anny Šabatové, podle níž naopak k diskriminaci vůči Špondrové došlo.
Špondrová se totiž na Šabatovou obrátila ještě před tím, než podala žalobu. "Vzhledem k tomu, že k odvolání z funkce došlo pouhý týden před nástupem na mateřskou dovolenou, je na první pohled patrné, že důvodem bylo mateřství stěžovatelky,“ uvedla Šabatová. A poukázala i na stanovisko, které jí poskytl Úřad vlády, z něhož prý role mateřství při odvolání vyplývá. „Návrh na odvolání předložila tehdejší ředitelka s odůvodněním, že je potřeba zajistit náležitý chod oddělení,“ napsal tehdy Úřad vlády na dotaz ombudsmanky.
