Praha - V Praze bude ode dneška k vidění výstava vypreparovaných lidských těl. Kritici všude ve světě jí vyčítají, že prezentuje zemřelé lidi neuctivě a že její hlavní motivací je senzace a zisk. Opatrně s knim přidávají Češi.
Když byla výstava v roce 1995 poprvé otevřena v Německu, psaly noviny o jejím autorovi Guntherovi von Hagens jako o Dr. Frankesteinovi nebo Doktoru Smrti. Berlínská židovská obec srovnávala exponáty se stínítky na lampy z lidské kůže, které vyráběli nacisté, v berlínských kostelích se sloužily za vystavené zemřelé zádušní mše.
Kritika v Německu, chvála v USA
SPECIÁL
Hagens, který je vynálcem metody plastinace pomocí které se těla pro výstavu upravují, si kritiku vysloužil hlavně kvůli svým provokacím. Některé z mrtvých těl jezdí na skateboardu, některé hrají basketball. Nejkontroverznějším exponátem je pak žena v osmém měsíci těhotenství, ve které jde vidět nenarozený plod.
Přesto na výstavu v Německu přišly statisíce návštěvníků. Ještě větší úspěch pak slavil Hagens ve Spojených státech. V muzeích a galeriích padaly návštěvnické rekordy, výstavu přijal i americký tisk, podle kterého byla "informačním a estetickým triumfem" anatomie.
Další vlnu kritiky si tak vysloužili až Hagensovi následovníci, kterých se po jeho úspěchu vyrojila celá řada. Hlavním terčem kritiků se stala společnost Premier Exhibitions, jejíž expozice bude k vidění i v Praze.
Na rozdíl od Hagense si totiž nedala pozor na původ vystavených těl a dostala se do podezření, že můžou patřit i popraveným vězňům z komunistické Číny. Společnost je totiž brala z univerzity v čínském Dalianu, která nebyla schopná původ těl přesně doložit.
Anatomové se ozvali
Bude výstava, která provokovala svět, vadit také v Česku?
S prvními protesty přišli anatomové. Profesor Karlovy unverzity a předseda České anatomické společnosti Miloš Grim například v rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz. řekl, že výstava je skandální. "Z odborného hlediska na exponátech nic nového nevidím, z mého pohledu jde především o šoubyznys," odpověděl na jeden z dotazů.
"Nemám nic proti tomu používat v kvalifikované výuce plastinovaný preparát zhotovený z těla informovaného dárce. K výuce posluchačů lékařství takové preparáty používáme. Nikdy je ale v Lucerně vystavovat nebudeme," dovysvětlil v další z odpovědí svůj názor Miloš Grim.
"Myslím, že Česká republika by neměla patřit mezi země, kde je něco takového dovoleno," dodal ještě.
Proč ta sezace?
Aktuálně.cz se však zeptalo také několika odborníků na lékařskou etiku a většina se shodla, že jim nevadí ani tak výstava samotná jako její senzacechtivost.
"Nepovažoval bych tu výstavu za nijak alarmující. Koneckonců po celém světě jsou anatomická muzea, ve kterých se ukazují podobné věci. Na velké sbírky se můžete zajet podívat do Vídně anebo Berlína, menší máme také v Olomouci," řekl Aktuálně.cz profesor Květoslav Šipr z Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci, který se věnuje lékařské etice z křesťanských pozic.
Podobně se na výstavu dívá i David Marx z třetí lékařské fakulty UK. "Ta výstava může být pro laickou veřejnost i přínosná a zajímavá, nevidím v ní problém," říká.
Etická otázka podle něj spočívá v tom, zda donátoři měli šanci rozhodnout o využití svých těl. "Pokud dali souhlas s tím, aby se takto prezentovala, je to v pořádku," říká.
Vzpomínka na baroko
Profesoru anatomie Karlu Smetanovi z první lékařské fakulty UK veřejné prezentování mrtvých těl také nevadí, z výstavy však nadšený není.
"Způsob, jak jsou ta těla na výstavě prezentována, je podle mne nešťastný. Lidské tělo by mělo být předmětem vědeckého zkoumání, ne prostředkem na vytváření senzace," říká.
"Je to podobné, jako když se v renesanci nebo baroku konaly veřejné pitvy. Existovaly jednak zčásti uzavřené pitvy pro odborníky, které byly skutečně hodnotné, jednak veřejná teatra anatomica, která sloužila hlavně pro nalákání sponzorů," dodává.
Jak vnímat tělo
Naopak Lydie Fialová, která přednáší etiku na třetí lékařské fakultě UK, s výstavou problém nemá. Možná se na ní vypraví i se svými studenty.
"Výstavu vždy používám v prvním ročníku jako příklad, jak různě lze vnímat lidské tělo. Zatímco v naší kultuře už několik staletí existují pitvy, v některých kulturách to byla až donedávna zapovězená věc," říká Fialová.
"Například v Thajsku, kde je tělo zemřelého posvátné, se první pitvy konaly až ve dvacátém století poté, co jeden z učitelů medicíny prohlásil, že chce být učitelem svým studentům i po smrti a prolomil tak bariéru, která pitvám bránila," vysvětluje.
Dodnes však podle Fialové medici v Thajsku před každou pitvou přečtou životopis zemřelého a vyjádří kondolenci příbuzným. "V Evropě jsme si zvykli na to, že těla při pitvách jsou anonymní. V Thajsku se naopak stále berou jako osobnosti," dodává.
Uvolněný přístup Evropy
Výstava, která bude k vidění v Praze, je podle Fialové jenom dalším krokem v uvolněném evropském přístupu k lidskému tělu.
Protesty se v sekulárním Česku zřejmě nedají čekat ani od zástupců církví. Žádná z nich ještě nevydala k výstavě jakékoliv stanovisko.
Jedinou kontroverzi tak výstava v Česku zřejmě způsobí svou cenou. Za vstupenku si totiž organizátoři budou účtovat 349 korun. Přesto čekají velkou návštěvnost, pro výstavu už si zarezervovaly prostory v pražské Lucerně až do října.
