Praha - Dva mladí policisté jsou po náročném dni unavení. Náhle je ale volají k případu domácího násilí - opilý, agresivní manžel ohrožuje vystrašenou manželku. Jak si ve stresu poradí?
To pozoruje a vyhodnotí skupina psychologů. Scénka je totiž jen simulovaná, manželský pár jsou ve skutečnosti studenti psychologie a fiktivní hlídku tvoří dva uchazeči o místo u policie. Test je součástí třídenního náborového bootcampu – novinky, kterou v rámci experimentu pořádá pražská policie místo klasických písemných testů.
Zájemci o práci v bezpečnostním sboru musí během víkendu splnit fyzické i psychologické testy a k tomu ještě v terénu prokázat, že umí snášet nepohodlí a pracovat v týmu. Podobně náročným modelem testování, který od loňska zkouší pražská policie, by mohl v budoucnu procházet každý zájemce o místo u policie. Ještě letos by měl policejní prezident na základě analýzy policejních psychologů rozhodnout o tom, zda náborové kempy zavede plošně.
“Zatím výběrové kempy probíhají jako pilotní projekt, který budeme teprve analyzovat. Tento rok by měla být tato analýza předložena policejnímu prezidentovi. Jak s tímto projektem dál, musí rozhodnout nejvyšší vedení policie. Zdá se mi, že zkušenosti jsou zatím dobré,” uvedl vedoucí policejní psycholog Vladimír Voska.
Policejní prezident Tomáš Tuhý i ministr vnitra Milan Chovanec nápad vítají. “Je to podle mě lepší způsob, jak uchazeče poznat a vybrat opravdu ty nejlepší,” myslí si Chovanec.
S kempy začali jako první ve Středočeském kraji už v roce 2008. V posledních dvou letech se k němu přidaly další čtyři kraje. Celkem už přijímačem v terénu prošlo 1500 zájemců. “Úspěšná je zpravidla jedna třetina uchazečů,” popisuje Štěpánka Zatloukalová, mluvčí středočeské policie.
Někteří sami odstoupí
Psychologové popisují nový způsob testování v superlativech - zatímco při klasických testech mají informace jen z dotazníků nebo krátkých pohovorů, na kempu mohou účastníky sledovat několik dní přímo v terénu.
“Posoudíme, jestli jsou dostatečně vnímaví, pohotoví, asertivní, jestli se sebou nenechají manipulovat. Důležité je i vypozorovat, jestli jsou schopni pracovat v týmu a snášet nepohodlí nebo vyčerpání,” popisuje pražská psycholožka Jana Francová.
Podle psycholožky často až kombinace fyzické zátěže a stresových situací odhalí, zda se uchazeč nepřecenil. “V každém kempu se najde někdo, kdo se rozhodne raději sám odstoupit. Na druhou stranu máme i uchazeče, kteří v testech vycházejí hraničně a na kempu nás pak příjemně překvapí,” dodává Francová.
Není ovšem jasné, jestli bude mít policie, ke které se jen loni hlásilo pět tisíc lidí, na náročnější testování peníze. A to zvlášť ve chvíli, kdy chce policejní prezident nabrat během pěti let čtyři tisíce nových policistů. "Je zajímavé, že ačkoli je takový způsob pravděpodobně časově a finančně náročnější, experimentují s výběrovými kempy většinou ty větší kraje, které logicky nabírají nejvíc – Praha, Středočeský, Jihomoravský, Plzeňský či Ústecký kraj," dodává Voska.
Většina krajů, které už si kempy vyzkoušely, ovšem ubezpečuje, že se dají pořídit poměrně levně - prostory i ubytování mají většinou vlastní a tým psychologů by se uchazečům musel věnovat tak jako tak.
"Námi vynaložené náklady jsou minimální, personální zabezpečení kempů řešíme přeorganizováním výkonu služby," tvrdí mluvčí Jihomoravského kraje Petra Vedrová. Přesné náklady ovšem policie nezveřejnila.
