Praha - Do Česka přiletí první uprchlíci 12. října. Jde o syrské rodiny s nemocnými dětmi, jejichž přijetí z uprchlických táborů z Jordánska schválila vláda už v lednu. Nebude jich 70, jak vláda původně plánovala, ale pouze 32. Podle vládního dokumentu, který mají Hospodářské noviny k dispozici, totiž zbytek předvybraných rodin do Česka nechce. Většinou proto, že toho o Česku moc nevědí nebo doufají, že budou přesídleny do Spojených států, Německa nebo jiných západních zemí.
Ti, kteří už nějaké povědomí o Česku mají, se do něj zase bojí vyrazit. Některé rodiny podle dokumentu dokonce přímo citovaly výroky prezidenta Miloše Zemana o tom, že uprchlíky v Česku nikdo nechce, nebo se dotazovaly na to, proč jsou uprchlíci drženi v detenčních zařízeních.
Česko se přitom zavázalo v příštích dvou letech přijmout 400 lidí z uprchlických táborů mimo Evropskou unii a z toho 100 do konce letošního roku. Teď se ale zdá, že se tento termín může kvůli nezájmu protáhnout. Celá EU má přesídlit z táborů v Jordánsku, Turecku a Libanonu zhruba 22 tisíc lidí. Tito uprchlíci si mohou vybrat, jestli chtějí v táboře zůstat, nebo čekat, zda jim azyl nenabídne nějaká "lepší" země.
Uprchlíci, kteří se už dostali do Evropy, ale takové privilegium nemají. Musí požádat o azyl v první zemi EU, do které vstoupí, a i když mohou být nyní nově přesídleni do jiného státu díky povinným kvótám, stejně si nemohou vybrat, který to bude. Aby uprchlíci nemohli tento systém obcházet, mají hned po připlutí projít registrací v takzvaných hotspotech.
Máte rádi Aktuálně.cz?
Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!
"Nepředstavujte si to jako jedno místo nebo budovu. Je to určitá oblast u vnějších hranic Unie, která čelí velkému přílivu uprchlíků," vysvětluje mluvčí Evropské komise Mina Andrejevová. "V té oblasti je pak několik zařízení, třeba i mobilních, kde probíhají různé části registrace uprchlíků." Agentura pro ochranu hranic Frontex bude hned po připlutí uprchlíkům snímat otisky prstů a registrovat je do systému. "Nasadí také expertní tým, který bude vést s uprchlíky pohovor, aby Unie měla více informací o tom, jak fungují převaděčské skupiny," píše se v materiálu Evropské komise, která hotspoty a celé řešení migrační krize navrhla. Potom na stejném nebo třeba jen několik kilometrů vzdáleném místě, v řeckém či italském uprchlickém centru, budou s migranty mluvit o jejich cestě také vyšetřovatelé z Europolu a Eurojustu.
Zároveň už mají s migranty komunikovat i lidé z Evropského podpůrného azylového úřadu. Ti zjistí, jestli mají přicházející vůbec právo na mezinárodní ochranu. Pokud ne, postarají se řecké a italské úřady ve spolupráci s Frontexem o jejich návrat do země původu. Pokud ano, bude se rozhodovat, do kterého státu Unie by měli být v rámci kvót přemístěni.
"Pracovníci evropských agentur mají opravdu velmi důmyslné mechanismy, jak zjistit, jestli člověk, který připluje na bárce bez dokladů, mluví pravdu. Například Afričany, kteří se vydávají za Eritrejce a mají od pašeráků naučený příběh o tom, co se jim v zemi dělo, nechají v kantýně oslovit opravdovou Eritrejkou, která s nimi začne mluvit tigrajsky, což je jazyk, který se v zemi užívá," popsal postřehy z návštěvy uprchlických center v Itálii europoslanec Tomáš Zdechovský. Bezpečnostní složky dokážou minulost migrantů podle zdrojů HN také velmi dobře dohledat díky jejich mobilním telefonům.
Pokud se prokáže, že člověk opravdu prchá před válkou v Sýrii, začnou se pracovníci zajímat o to, jaké umí jazyky a co dělá, aby mu našli nejvhodnější zemi v EU. Do tohoto procesu vstupují také vyslaní pracovníci jednotlivých států Unie. O tom, jestli nakonec dostane v Česku konkrétní člověk azyl, rozhodnou ale pouze české úřady poté, co bude z hotspotu do Česka převezen.
To, co funguje na papíře, ale není lehké převést do praxe, obávají se italské úřady, které otevřely první hotspot na Lampeduse. Další chtějí zprovoznit až poté, co začne fungovat přemísťování uprchlíků do dalších zemí, jak se ministři vnitra minulý týden dohodli. Italové a Řekové nemají dostatečné kapacity, aby všechny uprchlíky připlouvající k jejich břehům na delší dobu v uprchlických centrech ubytovávali. Jen v srpnu připlulo do Řecka 88 tisíc lidí.
