Vědci naléhají: Omezte kontakty na minimum, noste roušky, situace je kritická

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
15. 10. 2020 11:41
Sedm vědců z různých oborů sepsalo výzvu, ve které se s neobyčejnou naléhavostí obracejí na veřejnost. Upozorňují, že situace je kritická, a vyzývají každého, aby maximálně omezil kontakty s jinými lidmi. Pokud už lidé musí jít ven, tak mají bezpodmínečně nosit roušky. Jinak bude počet mrtvých narůstat ještě dramatičtěji a zdravotní systém zkolabuje.
Pod varovnou výzvou vědců je podepsaný mimo jiné prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Jan Konvalinka.
Pod varovnou výzvou vědců je podepsaný mimo jiné prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Jan Konvalinka. | Foto: DVTV

Vědci na začátku svého psaní upozorňují, že za pouhý jeden den přibývá v nemocnicích přes 400 nakažených pacientů a je zcela nepochybné, že s dalšími hospitalizovanými budou podobně narůstat počty nakažených lékařů a sester. "To znamená, že opatření zavedená v průběhu září nefungovala nebo spíše nebyla dodržována tak, aby fungovala," konstatují vědci.

Podstatou jejich výzvy je apel na veřejnost, že situace je nesmírně kritická, a proto by lidé měli dělat maximum pro to, aby se nenakazili a nezatížili ještě víc zdravotní systém, který je na hranici zkolabování.

"Apelujeme na obyvatele," obrací se autoři výzvy na veřejnost. "Zaveďte osobní lockdown. Mezi lidi vycházejte jen v nejnutnějších případech - například kvůli péči o blízké. Neshlukujte se. Minimalizujte fyzický kontakt se všemi lidmi mimo vaši domácnost. Pokud musíte výjimečně mezi lidi, noste roušku přes nos a ústa ve všech vnitřních prostorách a venku v místech, kde nemůžete od všech ostatních lidí udržet vzdálenost dva metry," upozorňují a vysvětlují, že virus se šíří hlavně v kapénkách a po jejich vysušení ve formě miniaturních částeček poletujících volně vzduchem.

"Berte situaci skutečně vážně, nevěřte dezinformačním webům a konspiračním teoriím, které riziko zlehčují či popírají. To, co uděláme či neuděláme teď, rozhoduje o tom, kolik lidí bude za měsíc vážně nemocných nebo bude umírat  - nehrajme ruskou ruletu s osudem našich blízkých," pokračují ve varování.  

Zároveň konstatují, že několik nezávislých předpovědí a modelů ukazuje, jak se téměř jistě blíží přetížení zdravotního systému. "U malých nemocnic v horizontu dní, u velkých v horizontu týdnů. Jako důsledek bude omezena i standardní zdravotní péče," tvrdí a upozorňují, že pokud nedojde k dramatické změně chování, může mít epidemie do konce roku pět tisíc až 15 tisíc obětí.

"Je velké riziko, že Česká republika bude následovat italský či newyorský scénář, lékaři budou nuceni rozhodovat, kdo dostane péči a kdo ne," soudí renomovaní vědci, mezi nimiž jsou infektologové, epidemiologové a datoví vědci. 

Pod výzvou jsou jména rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka, hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala, prorektora Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Jana Konvalinky, ekonoma v Centru pro ekonomický výzkum Univerzity Karlovy a Akademie věd Jakuba Steinera, vedoucího Oddělení chemie a fyziky aerosolů Akademie věd Vladimíra Ždímala, datového vědce se specializací na modelování a simulace komplexních systémů Petra Ludwiga či předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové.

Jsme jako auto, které se řítí do zdi

Jeden z nich, Petr Ludwig, upozornil v DVTV mimo jiné na to, že zatím poslední opatření vlády se projeví až v horizontu několika týdnů. "Takže současná opatření uvidíme v nemocnicích třeba až za tři týdny. Už teď přicházejí z menších nemocnic zprávy, že nestíhají," řekl Ludwig. Podle něj je Česko v situaci auta, které se řítí do stěny. "A my musíme šlápnout na brzdy. Přitom už jenom minimalizujeme to, jak tvrdý bude dopad," míní.

Dojdou lůžka i zdravotníci. Může to vypadat, že nemocnice mají půl oddělení prázdného, ale exponenciála skáče strašně rychle, tvrdí Petr Ludwig. | Video: Daniela Drtinová

Na otázku, kdy a kde vidí světlo na konci tunelu, odpověděl, že je velmi těžké něco takového odhadovat. "Má to spoustu proměnných. Každá nemocnice má jiné kapacity, bude hodně záležet na tom, jestli armáda pomůže, jestli začne například stavět krizovou nemocnici," uvedl s tím, že nikdo soudný nemůže předpovídat, co po tomto kolapsu nastane.

Ve čtvrtek oznámil premiér, že armáda začne stavět o víkendu polní nemocnici v Praze-Letňanech. "Vytváření lůžek mimo nemocnice je prvořadým úkolem. Postarají se o to krizový štáb a armáda, personální zabezpečení pak bude na ředitelích nemocnic," řekl Babiš.

Podle Babiše stát plánuje nakoupit tři tisíce speciálních lůžek od firmy Linet, z toho tisíc lůžek pro těžké případy. Ředitel Linetu Tomáš Kolář ovšem upozornil, že společnost musí lůžka teprve vyrobit a dodána by měla být v listopadu.

 

Právě se děje

Další zprávy