Praha - Stát připravuje obří databanku, ve které chce mít naprosto všechna data konkrétních obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví totiž prý nemá dostatečný přehled o zdraví lidí a jejich demografickém vývoji.
Zakládá proto databanku, ve které se budou shromažďovat veškeré informace o chorobách lidí. Posílat je sem budou nejen lékaři, ale i pojišťovny. Zapisovat se sem ale budou i další data - třeba jaké má pacient povolání nebo jaká je jeho sociální situace a problémy. Bude tady k dohledání i to, kolik má žena za sebou potratů, jestli člověk bere drogy nebo čím trpí zbytek rodiny. Zaznamenáno bude i to, jestli není člověk v rozvodovém řízení.
Jenomže ochráncům dat se nápad vůbec nelíbí. Data v registru totiž nebudou anonymní. Budou navázaná na konkrétní jméno, rodné číslo a bydliště. Registr s údaji o pacientech se totiž napojí na databáze dalších úřadů či policie. Informace také mohou být přístupné tisícům lidí - nejenom lékařům, ale i policistům a úředníkům.
Registr v této podobě zavádí novela zákona o zdravotních službách, kterou předložil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Nyní ji mají na stole poslanci a novela jde do druhého čtení. "Nemáme dostatečný přehled o zdravotním stavu obyvatelstva," vysvětluje Němeček. Nedokáže prý rozklíčovat ani to, jak to dnes vypadá v nemocnicích a ambulancích.
Data potečou automaticky, souhlas není třeba
Pod Ústavem zdravotnických informací proto vznikne takzvaný Národní zdravotnický informační systém - tedy registr všeho, co je hrazeno ze zdravotního pojištění. Data se do něj budou posílat automaticky, nebude k tomu potřeba souhlas pacienta. Databanka bude navíc propojená i s dalšími úřady a s policií.
Část poslanců chce proto novele v tomto znění zabránit. Sběr dat je podle nich příliš masivní. Normu považují za krajně nebezpečnou. „Návrh zákona se mi absolutně nelíbí. Vůbec nechápu jeho účel,“ říká například lidovecký poslanec Ludvík Hovorka.
Vadí mu, že se budou sbírat data spojená s konkrétními jmény, bohatě by podle něj stačily údaje anonymní. "Zvlášť pokud chce ministerstvo jen statistiku," uvádí poslanec. Nelíbí se mu ani ochrana dat. "Úředníci, kteří budou přístup do registrů povolovat, nemají podle zákona žádnou povinnost posuzovat, nakolik je uvolnění dat jiným lidem potřeba," přidává další důvody k pochybám Hovorka.
Ta data potřebujeme, tvrdí ministerstvo
Ministerstvo zdravotnictví ale sbírání dat hájí. „Národní zdravotnický informační systém zajistí skutečnou transparentnost financování zdravotnictví a dá úřadům přesný přehled o finančních tocích,“ je přesvědčen ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Vedení resortu podle něj zoufale chybí data. Nemá prý přehled ani o tom, kolik skutečně stojí nemocniční péče, ani o počtu lékařů a sester. Bez registru je navíc podle Němečka nemožné sledovat demografický vývoj obyvatelstva a upravovat podle toho dostupnost služeb pro lidi. Proč se ale musí sbírat neanonymní data, na to ministr neodpověděl.
Ovšem podle Hovorky už ministerstvo nástroje, jak si opatřit údaje, dávno má. Ale nevyužívá je. "Jedním zdrojem mohou být zdravotní pojišťovny, které samozřejmě všechny informace o svých klientech schraňují a mají také povinnost je ministerstvu poskytnout. Dalším zdrojem mohou být fakultní nemocnice, které ministerstvo přímo zřizuje," namítá Hovorka.
Vytvořená databáze přitom bude podle něj hodnotná, zájem o ni bude mít řada soukromých firem. "Údaje budou současně lehce zneužitelné. Doposud jsme je proto chránili lékařským nebo zpovědním tajemstvím," upozorňuje dál Hovorka. Nyní ale bude toto tajemství prolomeno.
Ochránci dat: Rizikové řešení
Plán ministerstva se nezdá ani ochráncům dat. „Stávající koncept je nutné považovat za rizikový, neboť se jedná o celoplošné zpracování citlivých údajů,“ uvedl ředitel správní sekce Úřadu pro ochranu osobních údajů Josef Prokeš.
Právnička Parlamentního institutu Jindřiška Syllová pak dokonce upozornila, že má novela nedostatky neslučitelné s českým ústavním pořádkem. „Zákon totiž dostatečně nechrání informační sebeurčení osob, a to dokonce ani v případě citlivých údajů,“ píše ve svém stanovisku Parlamentní institut.
Za Němečkův návrh se naopak postavil premiér Bohuslav Sobotka. „Elektronizace zdravotnictví nám umožní, abychom lépe pracovali s daty a vyhodnocovali je při snaze hodnotit kvalitu a bezpečnost poskytovaných zdravotních služeb. Mělo by nám to umožnit sledovat demografický vývoj a důsledky stárnutí populace,“ řekl při jednání Poslanecké sněmovny Sobotka.
Připustil ale, že bude potřeba o podobě zákona ještě diskutovat. Ochrana dat lidí je totiž podle něj klíčová.
Zákon o zdravotních službách už v minulosti několik zdravotnických registrů zavedl - vznikl například národní onkologický registr nebo registr reprodukčního zdraví. Novela však nyní zavádí to, že do registru půjdou data o všech pacientech bez výjimky.
