V nálezu o změně pohlaví zůstali v menšině dva soudci. Každý měl jiný důvod

ČTK ČTK
7. 5. 2024 11:41
Dva soudci, kteří uplatnili odlišná stanoviska k úternímu nálezu Ústavního soudu o úřední změně pohlaví, k tomu měli různé důvody. Podle soudce Josefa Fialy se plénum nemělo odklánět od staršího nálezu v podobné věci, jehož výrok byl opačný. Soudce Milan Hulmák se ztotožnil s hodnotovým vyzněním úterního nálezu, problém by ale řešil jinak, provedl by drobnější škrt v zákoně o matrikách.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Soud v úterý většinou 13 hlasů z 15 rozhodl, že operace už nebude podmínkou úřední změny pohlaví. Požadavek je podle něj v rozporu s lidskou důstojností. Dvě sporná ustanovení v občanském zákoníku a v zákoně o specifických zdravotních službách soud zrušil s platností od poloviny roku 2025, aby politici mohli schválit novou úpravu.

Úterní nález soud přijal, přestože v minulosti podobný podnět zamítl s odůvodněním, že základní otázky člověka jako biologického druhu, jeho života a vztahů má řešit parlament, nikoliv soudy.

"Neshledávám důvody pro odchýlení se od tohoto přístupu, neboť za cca dva a půl roku od zamítnutí návrhu nenastaly takové sociální změny, které by mohly vést k odchýlení," uvedl ve svém disentu Josef Fiala. V souvislosti s odkladem vykonatelnosti píše o "nepřípustně aktivistické" představě většiny pléna. "V průběhu necelých 14 měsíců není reálné důsledně objasnit tzv. materiální předpoklady normotvorby a dokončit přijetí příslušné právní úpravy," napsal Fiala.

Soudce Jaromír Jirsa, který úterní nález připravil, ale upozornil na to, že půdorys nyní projednávaného případu i společenský kontext je jiný než naposledy. "Situace byla skutkově odlišná, neboť tehdejší navrhovatel se cítil být nebinární osobou, tedy ani mužem, ani ženou, kdežto v našem případě jednoznačně šlo o změnu pohlaví z ženského na mužské. Ale hlavně, když se podíváme do okolních států, co se děje ve společnosti, tak ty dva roky jsou tak strašlivě dlouhá doba, že Ústavní soud vyhodnotil situaci ve společnosti jinak," uvedl Jirsa. Jak konkrétně bude příští právní úprava vypadat, je zodpovědností zákonodárce, doplnil.

Soudce Hulmák se domnívá, že zrušená věta občanského zákoníku mohla zůstat v platnosti, kdyby se při jejím výkladu zohledňovala skutečnost, že právní řád mezi mužem a ženou rozlišuje v různých situacích z různých důvodů a různými způsoby. Někdy jsou podstatné biologické znaky, jindy vlastní vnímání člověka.

Ustanovení občanského zákoníku, které vyžaduje pro změnu pohlaví operaci a sterilizaci, se podle něj nemělo vykládat jako paušální a univerzální řešení pro všechny případy, včetně úřední evidence statusu. Stejnou chybou je podle něj ale i paušální a úplné odmítnutí této úpravy. Navrhoval provést jiný škrt v zákoně o matrikách, které by tak mohly vydat potvrzení i bez operace. Situaci by to podle Hulmáka vyřešilo hned, bez odkladu vykonatelnosti, který dává politikům prostor k přijetí nové právní úpravy.

"To samozřejmě neznamená, že by zásah zákonodárce nebyl do budoucna žádoucí. Může v souladu s ústavně zaručenými právy osob upravit problematiku transsexuality a intersexuality tak, aby zajistil plný respekt k osobnostním právům člověka bez nutnosti zásahu do tělesné integrity a zároveň aby zajistil naplnění požadavků právního státu, zejména právní jistoty v souladu s účelem úřední evidence," míní Hulmák.

 

Právě se děje

Další zprávy