Této nemovitosti se marně domáhal již před třemi lety, kdy zámek získala Kongregace školských sester. Kongregaci byl desetihektarový areál vrácen na základě zákona o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů z roku 1990.
Ústavní soud dnes odmítl předchozí verdikty zrušit. Kinský tak definitivně přišel o nárok na restituci zámku. Podle dnešního rozhodnutí Ústavního soudu nebyla porušena Kinského ústavní práva. Soud znovu zopakoval to, že bylo věcí zákonodárců rozhodnout o rozsahu restitucí.
Všichni jste podjatí...
Ústavnímu soudu Čapek předal námitku na podjatost všech soudců v České republice. Čapek soudce požádal o to, zda by v tomto případě neměl obrátit s předběžnou otázkou na Evropský soudní dvůr v Lucemburku s tím, zda spory Kinského může rozhodovat soud v jiné členské zemi Evropské unie.
Ústavní soud to dnes zamítl s tím, že právní řád země takovou možnost nedává.
Ostatně - podobnou námitku, aby se kvůli podjatosti soudců v Česku obrátil český Nejvyšší soud na Evropský soudní dvůr v Lucemburku - už před časem zamítl právě Nejvyšší soud.
... a nejvíc Rychetský
Čapek dnes přesto zopakoval, že je podle něj nepřípustné, aby o stížnosti rozhodoval například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: "Jako politik se podílel na snaze zabránit mému klientovi, aby mohl majetek získat zpět."
Dále prohlásil, že na soudce, kteří rozhodují o Kinského kauzách, je v zemi vyvíjen nátlak a musí pravidelně předávat zprávy ministrovi spravedlnosti.
Soud všechny tyto stížnosti odmítl jako neopodstatněné
"Bombardování" soudů...
Šlapanická kauza byla v případě Kinského restitučních nároků první pravomocně rozhodnutou kauzou; soud o ní rozhodl v roce 2003.
Spor o majetek ve Šlapanicích je ovšem jedním z mnoha desítek, které Kinský vede.
Celkem podal u různých soudů 157 žalob na majetek za miliardy korun.
Mezi majetkem, který chtěl Kinský získat, je například palác Kinských na pražském Staroměstském náměstí, pozemky v rekreačním areálu v Rynarticích na Děčínsku nebo 32 hektarů lesa na Rakovnicku.
...i toho Ústavního
K Ústavnímu soudu podal jeho právní zástupce 34 stížností. Více než 20 jich již bylo projednáno. Ani v jednom případě Kinský neuspěl.
Zásadní byl verdikt v kauze Kinský z listopadu minulého roku. Soud tehdy vydal precedenční rozhodnutí, které přijalo plénum Ústavního soudu, a podle kterého majetek znárodněný před 25. únorem 1948 lze vymáhat jen podle restitučních zákonů a ne na základě takzvaných určovacích žalob.
Právě za pomoci těchto žalob se Kinský snažil svého majetku domoci.
Podle stanoviska Ústavního soudu nelze úspěšně usilovat o vrácení takového majetku v běžném občansko-právním řízení, tedy žalobou o určení nebo vydání vlastnictví.
Ústavní soud vycházel i z rozhodování Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a dospěl k závěru, že zmírňování majetkových křivd z minulosti nebylo ústavně-právní ani mezinárodně-právní povinností státu.
Kinský žádá i ušlý zisk
V reakci na toto rozhodnutí Ústavního soudu Kinský oznámil, že po českém státu bude chtít jako náhradu škody, ušlý zisk a za výdaje spojené se soudními spory přibližně sto miliard korun.
"Pan Kinský stanovisko Ústavního soudu odmítá jako akt justiční zvůle, zaměřený na znemožnění dalších jeho úspěchů v určovacích žalobách," uvedl Kinského právník Jaroslav Čapek.
Kinského rodiče o majetek přišli po druhé světové válce, protože kolaborovali s nacisty. Kinského advokát ale tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, neboť je nevlastnil Kinského otec, ale jeho v té době nezletilý syn František Oldřich.#reklama
