Ústav biologie obratlovců je s Akademií věd spojen téměř od jejích začátků. Vznikl jen pár měsíců po své mateřské organizaci v roce 1953, tehdy ovšem pouze jako Laboratoř pro výzkum obratlovců. Jako samostatná instituce pak funguje od roku 1964.
"Ústav se rychle stal centrem moderního přístupu k výzkumu obratlovců v Československu. Uplatňovaly se zde i metodické postupy, které se běžně užívaly na Západě. Například profesor Jiří Gaisler zde už v padesátých letech spoluzakládal moderní evropskou chiropterologii (výzkum netopýrů, pozn. red.) s použitím nejnovějších technologií," přibližuje nynější ředitel ústavu Jan Zukal.
V 70. a 80. letech publikoval ústav monografickou řadu Fauna ČR, pracoval ale i na projektech, které by si s ním laik na první dobrou nespojil. Během normalizace například přišla od státu zakázka na vytvoření nového přípravku na likvidaci hlodavců, jako jsou hraboši, kteří páchali rozsáhlé škody zemědělcům. Ústav tak vytvořil Stutox - rodenticid, jehož inovovaná varianta se užívá dodnes.
"V té době to byl velký posun. Je velmi účinný a zároveň přirozeně degraduje, po určité době se rozpadá, takže nepoškozuje životní prostředí. V 70. a 80. letech, kdy se používaly daleko drastičtější metody zabíjení škůdců, šlo navíc o citlivou variantu," říká Zukal.
I dnes probíhá na ústavu nejkomplexnější výzkum napříč všemi skupinami obratlovců. Ačkoli se za ta léta změnil. Větší důraz než v minulosti se dává na evoluční a ekologickou stránku výzkumu obratlovců.
V současnosti jde oblasti výzkumu ústavu rozdělit na tři hlavní směry. Týmy studující biodiverzitu se věnují zejména procesům, které v přírodě ovlivňují rozmanitost nebo mohou za vznik nových druhů, případně vymírání populací.
Vědci, kteří se zaměřují na evoluční ekologii, zase zkoumají, jaký vliv mají ekologické faktory na evoluci, nebo také to, jak se jednotlivé druhy vypořádávají se změnami prostředí.
A výzkum obecné ekologie se zase zaměřuje na vzájemné působení obratlovců a jejich prostředí. Zde se zabývají třeba vlivem klimatických změn na život zvířat nebo novými infekčními onemocněními.
Případy konkrétních výzkumů si lze prohlédnout ve fotogalerii z výstavy, kterou Ústav biologie obratlovců Akademie věd nachystal k 70 letům od svého založení.
