Praha - České soudy řeší unikátní spor: žalobu 47letého někdejšího řidiče tramvaje, který není spokojen s tím, že mu lékaři změnili pohlaví na ženu.
Pacient zjistil, že není transsexuálem, jak si původně myslel. V novém těle prý není šťastný a kvůli zákroku teď žádá odškodné 17 milionů korun po nemocnicích, jejichž lékaři mu operaci doporučili. Jsou mezi nimi i známí sexuologové Petr Weiss a Ivo Procházka.
"Určili mi chybnou diagnózu," tvrdí dnes již Diana Polyáková.
Dodává, že jen kvůli názoru odborníků svolila k operaci, jež ji podle jejího názoru nadosmrti poškodila. Místo transsexuality údajně trpí smíšenou poruchou osobnosti. "Až když jsem proplula na druhý břeh, zjistila jsem, že transsexuál nejsem," popisuje.
Petr Weiss se kvůli lékařskému tajemství odmítá o případu bavit. "Naši pacienti k nám chodí s prosbou o změnu, podávají si sami žádost. Komise buď schválí, nebo ne. Rozhodně ale nikoho neuvádíme v omyl a nepřemlouváme ke změně pohlaví," říká obecně. "Každý pacient ve své žádosti podepisuje, že si je vědom všech rizik a že zpětná přeměna pohlaví není možná," dodává.
Pochybení odmítají i žalované nemocnice. "O diagnóze nebylo od počátku žádných pochyb, a to ani na straně zkušených sexuologů," uvádí například Všeobecná fakultní nemocnice, v jejímž Sexuologickém ústavu Weiss pracuje.
A že bylo vše v pořádku, je přesvědčena i právnička motolské nemocnice Hana Elišáková. "Ze záznamu o zdravotní péči vyplývá, že víc než rok a půl po provedení chirurgické konverze pohlaví byla žalobkyně zcela bez potíží," uvedla. "V tomto případě ten transexualismus byl zcela jasný. Toto je otázka spíš snahy získat nějaké peníze než omyl v diagnoze," dodává docent Ladislav Jarolím z motolské nemocnice, který Polyákovou operoval. A stejně tak dalších takřka 400 lidí, kteří prošli změnou pohlaví.
Polyáková už sice jeden soud prohrála, ale odvolala se. Druhý verdikt měl padnout už koncem minulého týdne, jenže odvolací soud zjistil, že případ je příliš složitý a potřebuje více času na rozhodnutí.
Ach ta láska
Příběh odstartoval na jaře roku 2004, kdy se tehdy ještě Gabriel Polyak zamiloval. Ovšem do muže. "Do té doby jsem jako muž neměl vůbec žádné problémy, měl jsem vztahy se ženami," říká Polyáková, která vystudovala hotelovou školu a 17 let řídila tramvaj. A z dřívějšího manželství má také dceru.
To, že se zamiloval do muže, jej ale vyděsilo a navštívil sexuologa. Nejdříve Hanu Fifkovou a ta jej odkázala na Petra Weisse ze Sexuologického ústavu.
Weiss provedl několik testů, podrobil ho čtyřhodinovému pohovoru a stanovil diagnózu: transsexualismus. Gabriel Polyak se tak začal připravovat na změnu pohlaví a brát hormonální léky. V lednu 2006 pak komise, vedená doktorkou Fifkovou, schválila jeho žádost o operaci.
Že není vše v pořádku, došlo Polyákové po operaci, po níž začala mít deprese a zjistila, že jí ženské tělo a identita nevyhovuje. "Transsexuálové se od malička líčí, je to ženská duše v mužském těle a trápí se v něm. Já jsem se ale nikdy v mužském těle netrápil," vysvětluje Polyáková.
Na operaci šla jen kvůli tomu, že jí to sdělili lékaři. "Když vám řeknou doktoři, že jste transsexuál, tak poslechnete. Jsou to specialisté, proč bych jim nevěřila," říká Polyáková. Tvrdí, že ji doktoři ke změně pohlaví dotlačili a neřekli všechny informace.
Neřekli mi, že jsem lhala
Neviděla prý třeba výsledky testů, které měly údajnou transsexualitu dosvědčovat. Vyžádala si je až poté, co přišly pooperační problémy. Ve výsledcích pak našla formulaci "snížená validita výpovědi". "Když jsem se doktora Weisse ptala, co to znamená, řekl: že jste lhala. To mi nemohl říct tehdy?" rozčiluje se Polyáková.
Podle ní navíc lékaři operaci zkazili a způsobili jí zdravotní problémy.
Že se přeměna pohlaví negativně projevila na jejím zdravotním stavu, potvrdili i sociální úředníci a přiznali Dianě Polyákové plnou invaliditu kvůli smíšené poruše osobnosti a rozvoji depresivně úzkostných potíží.
"Kdo neměl deprese, nepochopí, co to je. Nikomu to nepřeji," říká Polyáková. Dříve ještě vystupovala na travesti show, ale musela přestat.
Mám pěkná prsa, podívejte
I když přeměnu platila zdravotní pojišťovna (zákrok podle ministerstva stojí okolo jednoho sta tisíc korun), část zákroků si Polyáková musela doplatit sama. Například padesát tisíc za prsní implantáty.
"Mám silikony, ale schovávám je. Nic z toho nemám, trápím se, že mě tam něco tlačí, nebaví mě to nosit. A přitom mám pěkný prsa, podívejte," říká a rozepne bez rozpaků košili.
Dalších 50 tisíc pak zaplatila za laserové odstranění vousů. Na první pohled je přitom patrné, že tento zákrok nebyl příliš úspěšný.
Kvůli výdajům za operace si Polyáková nabrala několik půjček, které ale nezvládala splácet - kvůli svému zdravotnímu stavu navíc přišla o zaměstnání. Nyní má statisíce dluhů, a to částečně i kvůli dokončení svojí přeměny.
Polyáková se proto před šesti lety obrátila na soud. A po čtyřech nemocnicích požaduje dohromady 17 milionů korun. 6,5 milionu jako náhradu ušlé mzdy do data, kdy měla jít do důchodu, protože po zákrocích skončila trvale invalidní s příjmem 8 256 korun měsíčně. Zbylých deset a půl milionu pak žádá jako odškodné za ztížení společenského uplatnění a bolestné.
Vy musíte dokazovat
Obvodní soud pro Prahu 7 loni v květnu žalobu Polyákové zamítl. "Tvrdila, že jí vznikla újma na zdraví, aniž by jakkoli konkrétně uvedla, v čem poškození zdraví žalobkyně konkrétně spočívá," uvedla soudkyně Markéta Vodáková.
Polyáková sice chtěla, aby soud jmenoval znalce, který by její zdravotní stav a následky přeměny prozkoumal, Vodáková to ale odmítla a poukázala na to, že důkazní břemeno je na straně Polyákové.
"My se o to pokoušeli a žádali ošetřující lékařku, aby napsala zprávu. Ta ale řekla, že to dělat nebude, že je to složité. Jak to tedy soud mohl chtít po nás?" ptá se advokát Polyákové Karel Šindelář.
"Nikdo z nás není schopen posoudit, jestli je to její subjektivní dojem, nebo to je založeno na skutečných problémech. To ale může rozhodnout pouze znalec," dodal.
Polyáková se proto odvolala k Městskému soudu v Praze. Ten měl nařízeno jednání na minulý čtvrtek, kdy původně plánoval vynést i verdikt. Nakonec to ale neudělal a jednání o týden odročil, protože si chce celý případ důkladně promyslet.
