Na toxické skládce postavíme školku i kliniku, plánují radní. Podle kritiků hazard

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
17. 4. 2024 4:58
Dva miliony tun popílku z elektrárny a množství nebezpečných chemických odpadů se skrývá pod kopcem na okraji Prahy. I proto obyvatele překvapilo, že právě zde chce místní radnice stavět školku, polikliniku či bazén. Spor vyvrcholil na jednání zastupitelstva. Opozice mluví o hazardu se zdravím občanů, podle radních už se ale jinde stavět nedá.
Spor o výstavbu na skládce na jednání zastupitelstva.
Spor o výstavbu na skládce na jednání zastupitelstva. | Foto: Tomáš Klézl

Uhříněves leží na jihovýchodě Prahy, téměř ze všech stran ji lemují nové rodinné i bytové domy. Patří k nejrychleji rostoucím částem metropole. Za patnáct let se počet obyvatel více než zdvojnásobil na 14 tisíc.

Jen na dohled od zdejšího nádraží ční nad novostavbami zarostlý kopec. Místní tam rádi vyrážejí na procházky a neřeknou mu jinak než Hliník. Má ale ještě jeden název - skládka Jezera. "Jsem rodačka, takže si pamatuju, jak to vypadalo, když tam byla skládka. Jak tam najížděly tatry a jak to tam hořelo," popisuje Jana Krutská, která bydlí nedaleko.

Ukládání odpadu do jam po těžbě cihlářské hlíny tu začalo v 70. letech. Za komunismu tam bez zabezpečení mířily nejrůznější látky z průmyslových podniků, převážně nebezpečné odpady. Od kalů z výroby barev a laků po popílek z elektrárny Malešice. Toho zde mají být až dva miliony tun. Přesně to ale nikdo neví. Stejně tak není jasné, co vše na skládce vlastně je. 

I proto figuruje ve státním Systému evidence kontaminovaných míst. Provedené průzkumy varují, že k místu je třeba přistupovat mimořádně opatrně. "Nejzávažnějším kontaminantem byl zjištěn bor, dále v menší míře rtuť, olovo a bodově ropné látky," vyjmenovává analýza. Zasažena je i podzemní voda, studny lidé nesmějí používat.

Místní proto šokoval plán, se kterým přišla rada městské části vedená starostou Tomášem Kaněrou z hnutí ANO, ve které sedí také zástupci koalice ODS a KDU-ČSL a uskupení DvacetDvojka a Svobodní. Chtějí změnit územní plán tak, aby se pozemky mohly zastavět.

Historické snímky zveřejněné v Zastavovací studii Uhříněves - Za Horáckou stezkou.
Historické snímky zveřejněné v Zastavovací studii Uhříněves - Za Horáckou stezkou. | Foto: Pavel Hnilička Architects+Planners

"Populace Uhříněvsi se v příštích letech razantně zvedne. Sháníme místo pro novou veřejnou vybavenost. Lékaři už nepřijímají další pacienty, integrovaný záchranný systém je v nevyhovujících podmínkách," vysvětloval minulý týden na jednání zastupitelstva místostarosta a předkladatel návrhu Martin Langmajer (ODS).

Na místě skládky by podle něj mohl vyrůst domov pro seniory, školka, bazén, zimní stadion, poliklinika nebo stanice záchranářů, hasičů a policistů. Podle něj už příliš jiných volných ploch nezbývá. Zastupitelé nakonec změnu schválili. Předcházela tomu ale bouřlivá debata s opozicí a občany.

Hazardujeme se zdravím občanů, míní opozice

"Jak je vůbec možné přijít s nápadem stavět na skládce, kam se vyvážela řada odpadů? Jak se na to tváří paní Vodičková (zastupitelka a ředitelka místní základní školy, pozn. red.), která je tady za školu a děti? Chtěla byste učit v takovémto prostředí?" ptala se Jana Krutská na jednání, kam přišla zhruba desítka odpůrců záměru.

Vystoupil také Zdeněk Herštík, jeden z autorů petice, kterou podepsalo přes 1100 lidí. Požadují zmenšení plochy pro zástavbu, prověření terénu geologickým průzkumem a územní studií nebo vypracování postupu pro případ havárie na skládce, kdy by do okolí unikly nebezpečné látky. 

Současná podoba bývalé skládky v Praze-Uhříněvsi.
Současná podoba bývalé skládky v Praze-Uhříněvsi. | Foto: Martin Linhart

Opoziční zastupitelka Radka Motlochová citovala ze studie, kterou si radnice nechala zpracovat, když v roce 2009 pozemky prodávala soukromé firmě. Odborníci uvedli, že místo je pro stavbu nevhodné. Podloží tvořené odpadem není dostatečně stabilní a na místě se nacházejí životu nebezpečné látky, jako je arzen. "Místo toho, abychom jako zastupitelé dbali o zdraví a majetek spoluobčanů, tak s nimi hazardujeme," uvedla Motlochová.

"Když nám odbor životního prostředí a další dotčené orgány řeknou, že tam stavět nemůžeme, tak tam stavět nebudeme. Takže obavy jsou úplně liché," oponoval Langmajer. 

"Městská část si je vědoma toho, že to místo není zcela standardní. Do jaké míry se bavíme o pravděpodobnosti toho, že ta změna nastane? Já osobně ji vidím jako velmi malou," připouští radní Martin Turnovský, přesto hlasoval pro.

Stavět se dá, ale obavy jsou namístě, říká expert

Závěr expertky, která místo v roce 2021 zkoumala, přitom zní jasně. Zásah do uzavřené a před několika lety zrekultivované skládky by byl rizikový. "Stávající kontaminace by znamenala vznik neakceptovatelného zdravotního rizika v případě změny funkčního využívání lokality či dotčeného okolí," uvedla Eva Procházková z firmy GEOtest.

Podle manažera pro hydrogeologii a environmentální studie GEOtestu Jana Bartoně by stavbě musela předcházet analýza rizik. V minulosti zpracovával studii pro podzemní vodu v jiné části skládky. Zjistil v ní takové množství boru, že lidé vodu ze studní nesmí nejen pít, ale ani s ní zalévat. 

Obava, že by se mohly při stavbě uvolnit nebezpečné látky, je podle něj namístě. "V případě, že přijedou bagry a rozryjí to, vítr může toxické kovy roznést do okolí," říká. Dodává, že podle dosud zjištěných informací není těchto látek nebezpečné množství.

Stavět i na znečištěném místě se ale za určitých podmínek dá. "Příkladem může být brněnská zbrojovka nebo Praga ve Vysočanech. Klíčové je zjistit zdravotní a ekologická rizika pro budoucí využití. Pokud je nějaká látka v nadlimitní koncentraci, tak se stanoví, jak by se mělo území sanovat," vysvětluje.

Řešením je třeba odtěžení nebo překrytí další vrstvou. "Zároveň si ale obec musí pohlídat, že se domy nepodsklepují, že se nevyužije podzemní voda, případně zakázat pěstování hluboko kořenících rostlin," upozorňuje expert. Zásadní překážkou by podle něj bylo zajištění stability. Kopec je zhruba 15 metrů vysoký a podobně hluboká byla podle odhadů původní jáma po těžbě.

Prověření za 1,5 milionu

Plány komplikuje i to, že pozemky mají desítky různých vlastníků - jednotlivce, developery i místní farnost, jen malá část patří Praze. Vedení Uhříněvsi tvrdí, že o prodeji ještě nejednalo. Majitelé ale mohou jen vydělat, pozemky pod skládkou dnes nemohou nijak využívat.

Jedna z největších ploch patří společnosti Track Consulting, která chtěla u skládky stavět byty. Magistrát to však předloni zamítl. Podle jedné z opozičních stran jsou současné plány jen "přestupní stanicí" k další bytové výstavbě. O změnu už dříve usilovala i sama radnice, v roce 2013 chtěla na místě "park" - plán však umožňoval také stavbu několika stovek rodinných domů. Ani tehdy změna neprošla.

Uhříněves sice ještě nemá pozemky, za prověření možné výstavby už ale utratila 1,5 milionu korun. "Proč městská část dává takovouto částku na pozemky, které nejsou její a není jasné, jestli se tam může něco realizovat?" dotazoval se jeden z občanů. "Nikdo nikdy nepřišel s jiným nebo lepším návrhem," odvětil mu Langmajer.

Radnice už také nechala vypracovat architektonickou studii. Pracuje s několika verzemi. U některých budov by stabilitu mohly zajistit hloubkové piloty, u dalších by bylo třeba část skládky odtěžit. Každopádně ale bude potřeba provést expertní geologický průzkum, uvádí studio Pavel Hnilička Architects+Planners.

"Běžte si to vyříkat ven"

Občané i opoziční zastupitelé radním vytýkali, že nedokázali zajistit, aby se v Uhříněvsi nestavěly pouze domy, ale také školy a služby. "Stěžujete si, že tady nemáme z minulosti zakotvené plochy pro veřejnou vybavenost. Ale proboha, to je vaše chyba," řekl k Langmajerovi Vojtěch Zelenka (STAN).

Připomněl, že Langmajer byl dvanáct let místostarostou, osm let zastupitelem Prahy a tři roky pražským radním pro plánování. "Za vás se měnily územní plány pouze pro developery, ale nikoli pro veřejnou vybavenost," podotkl Zelenka, který byl od roku 2018 starostou, než ho zastupitelé odvolali právě na Langmajerův návrh. 

Ten převrat zdůvodňoval Zelenkovou "neschopností". "Byl jste největším facebookovým bojovníkem proti výstavbě, ale nebyl jste schopen zahájit žádný projekt," obořil se na něj Langmajer. "Pánové, myslím, že nejlepší bude, když si to půjdete vyříkat ven," klidnil vyhrocenou situaci starosta Kaněra.

Rozhodnutí, zda se na místě opravdu začne stavět, se občané dozví v příštích měsících nebo letech. Ani příslib studie o životním prostředí ale protestující občany nepřesvědčil. "Mám strach, že se to radní budou snažit nějak obejít," dodává Jana Krutská.

Video: Praha není moderním městem. Zasekli jste se v 90. letech, tvrdí světový urbanista (1. 12. 2023)

Spotlight Aktuálně.cz - Jan Gehl | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy