Tripartita: Ekonomický růst bude řešit společný tým

Domácí Domácí
9. 4. 2013 15:05
Vláda, zástupci zaměstnavatelů a odborů se shodli na 19 bodech pro růst ekonomiky
Ministr průmyslu Martin Kuba.
Ministr průmyslu Martin Kuba. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Vláda na úterním jednání se zástupci odborů a zaměstnavatelů předložila 19 opatření, které by měly podpořit růst a snížit nezaměstnanost.

Měla by být pouze dočasná, projevit by se ovšem měla okamžitě. Některé kroky by mohly začít platit už letos, další od ledna.

Podobu všech návrhů by měla doladit pracovní skupina, na jejímž vzniku se všechny strany na jednání tripartity domluvily. Tým by mělo tvořit 5 zástupců každého z táborů, v jejím čele bude stát ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, zasednou v ní také ministři financí, pro místní rozvoj, dopravy a ministryně práce.

Výsledný návrh připraví do 25. dubna, kdy by ho znovu měla prodiskutovat tripartita.

Mezi opatření, která vláda na úterním jednání předložila, patří například novela o veřejných zakázkách či novela, která má upravit využívání obnovitelných zdrojů. Stát chce také snížit své provozní výdaje.

Podle Kuby má kabinet v plánu předložit také debyrokratizační balíček. "Je to naše priorita," dodal Kuba.

S návrhy na opatření souhlasili představitelé zaměstnavatelů i odborů. Prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Hanák řekl, že některé body návrhu jsou "velmi dobré".

Patří mezi ně třeba podpora technického školství, zrychlené odpisy či programy Zelená úsporám či Panel 2013. Hanák uvedl, že některé věci ale vláda nejasně formulovala a komise by jim měla dát "štábní kulturu".

Vznik pracovní skupiny i to, že ji povede Kuba, ale vítá. "Ještě dnes mu nahlásím všech pět lidí. Čím dříve se sejdeme, tím lépe," dodal Hanák.

Odboráři: musí to být sociální dialog

S jednáním jsou relativně spokojení i odboráři. "Je dobře, že skupinu povede Kuba, dostane tím manažerskou stopu a bude jasná zodpovědnost," řekl Josef Středula, předseda odborového svazu KOVO.

Zároveň ale upozornil, že tým by měl být skutečně pracovní skupinou, která navíc povede sociální dialog. "Nemělo by to být tak, že jeden mluví a druhý poslouchá," dodal.

Výstup by měl podle něj zlepšit zaměstnanost občanů České republiky.

Středula navíc dodal, že diskuse na zasedání tripartity byla ostrá a "nedalo se mluvit o diplomacii". Podle informací ČTK dokonce hrozilo, že zástupci zaměstnavatelů a odborů jednání opustí.

Müllerová: nezaměstnanost klesá. A bude ještě líp

Ta byla ostatně dalším z témat jednání. Ministryně práce Ludmila Müllerová upozornila na to, že se nyní nezaměstnanost nezvyšuje, od minulého sledovaného období ubylo až 6 000 lidí bez práce.

Situace by se navíc podle ní měla s příchodem jarního počasí ještě zlepšit.

Müllerová dodala, že ministerstvo využilo plán aktivní politiky zaměstnanosti a bude se snažit o vytváření nových pracovních příležitostí.

Vyšlo navíc vstříc požadavkům odborů a navýšilo peníze na státní politiku zaměstnanosti - na její podporu poputuje téměř 7 miliard korun.

Upravit by se měla také třeba pravidla českého kurzarbeitu, aby ho firmy víc využívaly.

Mzda by se mohla zvednout ještě letos

Tripartita měla v úterý jednat také o minimální mzdě, jednání ale odložila na 25. dubna.

Müllerová k tomu řekla, že pokud by s růstem minimální mzdy souhlasila vláda, nic nebrání tomu, aby se nejnižší příjem zvedl už od července. Vládě ale chce předložit takový návrh, na kterém se tripartita shodne.

Odbory žádají zvýšení o 500 korun na 8500. Zaměstnavatelé se zatím nevyjádřili. Chtějí nejdřív znát výslednou podobu opatření na podporu ekonomického růstu.

"Je možné a z mého pohledu by to dokonce bylo pozitivní, kdyby minimální mzda byla navýšena," uvedla ministryně. Řekla, že minimální mzdu měly upravovat už minulé vlády, aby se nezvětšoval rozdíl mezi životním minimem a nejnižším výdělkem.

"V řadě případů už se dneska nevyplatí lidem vůbec vstát a jít do práce za minimální mzdu," míní Müllerová.

Hrubá minimální mzda se naposledy zvedla v lednu 2007, nyní činí 8000 korun. Člověk si tak si vydělá 7120 korun čistého. Je to 36 procent průměrné čisté mzdy, která letos dosahuje 19 765 korun. Podíl postupně klesá.

Nejvyšší byl podle podkladů pro jednání tripartity v roce 2006, kdy překročil 43 procent průměrné čisté mzdy. Hrubá minimální mzda pak odpovídá asi 31 procentům průměrného hrubého příjmu, který se blíží k 25 700 korun.

 

Právě se děje

Další zprávy