Praha - Náměstím v Trhových Svinech rachotí jeden náklaďák za druhým. Už sedmnáct let čeká město na obchvat, který by mu dovolil vydechnout. Jen tak se ale nedočká. Radnice totiž pracuje na jiné stavbě: nové silnici přímo v centru.
"Doprava na náměstí je kritická, nemůžeme si dovolit čekat dalších 15 let než se postaví severní obchvat. Je třeba ji řešit hned," říká starosta města Radislav Bušek. Řešení, které nabízí, je "přeložka". Tak se v městských plánech říká nové silnici, která má vést jen 160 metrů od staré cesty přes náměstí.
Silnici v centru? Ne díky!
Její hlavní výhoda? Může se začít stavět od příštího roku. Hlavní nevýhoda? Skoro nikdo ji ve městě nechce.
Petici proti její stavbě podepsalo už 1560 lidí z místních 3 869 voličů. Nelíbí se jim hlavně to, že by přeložka měla vést jedním z mála zelených a klidných míst, která ve Svinech jsou.
A také to, že přeložka má být jen dočasným řešením. Starosta i Jihočeský kraj, který je v obou případech investorem, totiž stavbu obchvatu podporují.
"Nerozumím tomu. Místo toho, aby se starosta soustředil na obchvat, tak neustále prosazuje přeložku, což je řešení na pár let," kroutí hlavou František Švepeš, učitel fyziky a jeden ze zakladatelů sdružení Svineský zvon, které petici zorganizovalo.
Přeložka - rok výroby 1956
Klíč ke svinenskému sporu je třeba hledat v minulosti. Přeložka je totiž v územním plánu města už od roku 1956. A od té doby se také diskutuje o tom, jestli ji postavit anebo ne. V 80. letech se k tomu přidaly ještě debaty o obchvatu, po revoluci se dokonce na čas objevil v územním plánu.
Ani jedna varianta však neuspěla. Zlom přišel až v roce 1997, kdy zastupitelstvo rozhodlo, že se bude stavět přeložka a obchvat z územního plánu vyškrtlo. Pak ale přeložka zase na několik let usnula. Probudil ji až starosta Bušek vloni na podzim.
Hlasováním z roku 1997 argumentuje starosta dodnes. "Mám mandát od zastupitelstva a v jeho rámci jednám. A tím mandátem je stavba přeložky," říká.
Pro přeložku podle něj mluví také čísla. "Přeložka si postupně probojovala místo mezi investicemi Jihočeského kraje. Je na ni k dispozici přes sto milionů. Obchvat bude třikrát, čtyřikrát dražší a kraj na něj v současnosti nemá,"říká Bušek.
Kraj chce stavět obchvat
Z Jihočeského kraje se však ozývají čísla jiná. "Obchvat by se mohl realizovat tak za 7 až 10 let. Už nyní je třeba pracovat na tom, aby se zakreslil do územního plánu. Ideální by bylo, kdyby se stihlo ještě dotační období Evropské unie, které končí v roce 2013," říká náměstek jihočeského hejtmana Robin Schinko.
Silnice mezi Českými Budějovicemi a Dolním Rakouskem je podle Schinka prioritní. "Chystáme proto obchvaty v několika obcích na trase - ve Strážkovicích, v Žáru i v Trhových Svinech," doplňuje Schinko.
Zda se bude v Trhových Svinech kromě obchvatu stavět i přeložka, podle něj záleží jenom na městu. "Kraj nehodlá městu a jeho obyvatelům vnucovat vlastní řešení, vycházíme ze stanoviska zastupitelstva města, které stavbu přeložky svým usnesením odsouhlasilo," vysvětluje Schinko.
Proti přeložce však sám také není. Při rostoucí dopravě se podle něj nestane, že by po stavbě obchvatu zůstala prázdná.
Pokud dostane přeložka do konce roku stavební povolení, začne Jihočeský kraj se stavbou už od jara 2008. Odpůrcům přeložky tak už příliš času nezbývá.
Nejdřív referendum, pak odpor
"Nejdříve se budeme bránit tím, že kraji neprodáme pozemky, které ke stavbě potřebuje. Když sáhnou k vyvlastnění, jak slibují, obrátíme se na soud," říká členka Svinenského zvonu, kunsthistorička Věra Váchová.
"Připravujeme také referendum, stačí nám k němu podpisy 20% voličů, pod peticí už jich je přitom víc. Pokud se ta situace nebude vyvíjet k lepšímu, tak bychom jej v říjnu rádi zrealizovali," říká hlava sdružení a zastupitel za ČSSD František Švepeš.
"A kdyby ani to nepomohlo, tak jsme připraveni k občanskému odporu," dodává.
Starosta na hlas Svinenského zvonu ani na 1560 podpisů pod jeho peticí nedá.
"Zadání petice bylo nepravdivé, podsunuli v ní lidem, že chceme kromě stavby přeložky na jihu svést dopravu také do obytné čtvrti na severu," říká. "To je samozřejmě nesmysl a oni na to získali spoustu podpisů," rozčiluje se.
Lidé ze Svinenského zvonu tvrdí, že územní plán s komunikacemi na severu města počítá. Utvrzuje je v tom i usnesení města, které mluví o pokračování prací právě na severu města.
Starosta: přišli s protesty pozdě
Na Svinenském zvonu starostovi vadí ještě druhá věc: přišel podle něj s protestem pozdě.
"Navrhují referendum. Já bych mu řekl ano, ale kdyby bylo o rok dříve. Ale pokud máme půl roku do vydání stavebního povolení, tak přijít s referendem je nezodpovědné," říká.
A vzápětí se ptá: "Proč se začínají ozývat až teď, když o stavbě přeložky se ví už od roku 1997?"
Lidé ze Svinského zvonu na dálku kontrují. "Protestujeme už dlouho. V roce 1999 jsme připravili první petici, tehdy ji podepsalo 170 lidí. Zastupitelstvo odsouhlasilo jen to, že ji bere na vědomí," říká František Švepeš.
"V roce 2001 jsme pak podávali jako účastníci řízení na radnici připomínky. Město se jimi ale nezabývalo, takže jsme se obrátili na soud. Ten nás ale znovu odkázal jen na město," dodává.
Trhové Sviny jsou dnes rozdělené město. Na jedné straně stojí starosta a jeho příznivci, na druhé odpůrci přeložky. Jestli město rozdělí také nová silnice, záleží na tom, kdo z nich vyhraje.
