Praha - Výrazné posílení aplikovaného výzkumu a další rozpočtové oslabení Akademie věd. Tak vypadá plán financování české vědy v nejbližších letech.
Návrh výdajů státního rozpočtu pro českou vědu totiž už překvapivě jednomyslně schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace a na začátku července také vláda.
Podle návrhu na rozdělení necelých šestadvaceti miliard určených pro českou vědu si v následujících třech letech polepší zejména Technologická agentura a některé ministerské resorty.
Naopak Akademie věd zažije v příštím roce propad asi o 420 milionů, i když v následujících dvou letech bude trochu zmírněn. Nezbyde jí tak nic jiného než uskromňování.
Na druhou stranu si poměrně výrazně polepší Technologická agentura. V příštím roce naroste její rozpočet asi o 380 milionů korun - ale například i ministerstvo kultury, které v letech 2014 a 2015 dostane na výzkum a vývoj o téměř 120 milionů korun více.
V celkovém součtu si z jedenácti rozpočtových kapitol skutečně pohorší v příštím roce tři - nejvíce ministerstvo průmyslu a obchodu, potom Akademie věd a ministerstva školství (v konkrétních číslech jde u MPO o 870 milionů, u AV ČR o 419 milionů a v případě MŠMT potom o 350 milionů korun).
V případě MPO je tento pokles způsobený doběhnutím nákladného resortního programu TIP, u ministerstva školství jde o to, že se mu snižují náklady na dofinancování evropských operačních programů.
Jako poražený tedy z této "bitvy" zatím vychází pouze Akademie věd.
Podpořit, či nepodpořit? A jak?
Zatímco posílení aplikovaného výzkumu a inovací může vypadat velmi záslužně (a za určitých podmínek tomu tak skutečně je), zajímavě tuto oblast podpory, která u nás dostává zejména po nástupu Nečasova kabinetu stále silnější slovo, komentují například Václav Hořejší v rozhovoru pro Aktuálně.cz nebo Jiří Chýla v komentáři pro Českou pozici.
"Jsem hluboce přesvědčen, že není možné podporovat výzkum a vývoj tak, že budeme firmám dávat levné peníze, se kterými ony samozřejmě hospodaří úplně jinak než se svými vlastními penězi," říká v rozhovoru Hořejší.
Hořejší i Chýla potom mluví o deformaci trhu nevhodným zásahem v podobě podpory konkrétních subjektů, které na něm působí.
"Poskytnutí veřejných prostředků by nemělo vést k podpoře ekonomicky neefektivních subjektů nebo vytvoření monopolu na určité zboží či služby tím, že by byla potlačena konkurence, právě to se ovšem u nás masivně děje," řekl Jiří Chýla.
"Takhle se to dělalo za socialismu, dokud stát ty výrobní podniky vlastnil; v té době mělo jakýsi smysl nutit tyto státní podniky do inovací. V dnešním systému to ale musí být úplně obráceně - podniky samy musí mít možnosti, kapacitu a motivaci k tomu, aby dělaly něco, co se jim vyplatí," dodává k tomu Hořejší.
