Foto: Český úřad zeměměřický a katastrální, Aktuálně.cz, Shutterstock

"Sluneční zátoko, rozsvětli se jasem slunce i kouzelným svitem měsíce!" zapsal si do svého deníku v červenci 1942 spisovatel a lídr pražských skautů Jaroslav Foglar. Toto místo miloval. Louka v zákrutě řeky Sázavy nedaleko Ledče sloužila od 20. let jako skautské tábořiště a právě ona sloužila jako předobraz dějiště jeho slavné knihy Hoši od bobří řeky. "Lesy a louky vy naše drahé, rozvoňte se vůní omamnou!" píše dále v deníku.

Na místě se táboří dodnes, ona omamná vůně ale spíš chybí. Husté jehličnaté lesy v jeho okolí napadl kůrovec. A zátoku změnil k nepoznání. Podobně jako se to od poloviny minulé dekády stalo na tisících hektarů lesů v Jeseníkách, na Vysočině nebo na Šumavě. To ukazují i satelitní snímky.

Lesníci ale hlásí dobré zprávy. "Největší lesní kalamita v novodobých dějinách, jež se rozběhla střední Evropou v druhé polovině minulé dekády, u Vojenských lesů fakticky skončila," uvedl koncem února ředitel státního podniku Roman Vohradský.

V lesích, které má pod sebou armáda, loni klesl kůrovcový základ, tedy objem kůrovcového dříví vytěženého od srpna do počátku rojení v následujícím roce, meziročně o 80 procent. Oproti sezóně přelomu let 2020 a 2021, kdy kalamita kulminovala, jde pak o pokles na 4 procenta.

Nyní potvrzují konec kůrovce i Lesy ČR. "Stav kalamity v lesích ve správě Lesů České republiky považujeme rovněž za zvládnutý," potvrdil Přemysl Šrámek z marketingového oddělení. Státní podnik se už loni vrátil k běžnému hospodaření.

Proměna českých lesů v grafech