Luzenské údolí patří k nejpřísněji chráněným oblastem Šumavského národního parku. Ačkoli zde už ve středověku vedla obchodní cesta a později se tudy procházelo k hraničnímu přechodu Modrý sloup, od konce druhé světové války je sem vstup zakázán. Nejdříve šlo o přísně střežené hraniční pásmo, nyní je tady první zóna národního parku, kde se podle předpisů lidé smí pohybovat jen po vyznačených trasách.
Ačkoli sem žádné nevedou, v oblasti vládne "čilý turistický ruch", jak uvádí mluvčí národního parku Jan Dvořák. V posledních letech sem třeba opakovaně zamířilo několik desítek běžců, které sem zavedla sportovní výzva jedné z mobilních aplikací, jejíž podstatou je co nejrychleji proběhnout turistům nepřístupnou část Luzenského údolí.
Běžci ale nejsou jedinými, kdo porušují pravidla. A to do té míry, že v nejcennějších lesích Česka, kde může jakákoli lidská přítomnost narušit probíhající přírodní procesy, lze narazit na vyšlapané cestičky. "Každoročně pozorujeme i stopy od kol, v zimě pak běžecké stopy," dodává mluvčí.
Park tedy varuje jakékoli turisty, kteří by chtěli porušovat pravidla, že od letoška je místo důkladně hlídané. Strážci na údolí nově dohlíží ve dvojicích, jsou zde každý den od rána do večera. Vypomáhají jim i dobrovolní strážci. Koho chytí, tomu na místě ukládají pokutu. Částka se obvykle pohybuje v nižších tisících korun, může ale dosáhnout až deseti tisíc.
Kvůli zvýšenému pohybu lidí by se také měla výrazně rozšířit zóna, kde platí omezení vstupu - tedy zákaz pohybu po jakýchkoli jiných trasách než po těch značených. To se bude týkat nejen okolí Luzenského údolí a oblastí blízkých usedlosti Březník, hor Špičník a Blatný vrch nebo Podroklaní. Zóny by se už v příštích měsících měly rozšiřovat v oblasti, kterou park vymezuje na jedné straně Mokrůvkami a na druhé dvacet kilometrů vzdálenými Ždánidly.
"Obce Prášily, Modrava, Kvilda a Železná Ruda při zajištění prostupnosti území prostřednictvím stávajících značených turistických tras s návrhem souhlasily. Nyní se k této věci může vyjádřit veřejnost," říká Martin Pazourek, vedoucí odboru ochrany složek přírody národního parku.
Vzniknout by tak měla jedna souvislá klidová zóna, která propojí ty stávající. Návrh kopíruje plán, který národní park schválil už v roce 2018. "V současné době zabírají 13 procent plochy národního parku. Podle návrhu by se toto mělo zvýšit na 17 procent," přibližuje Dvořák plány parku.
Zvětšit by se měla třeba klidová zóna v oblasti Stožecké skály, přírodní památky v jižní části národního parku, a to kvůli hnízdění sokola stěhovavého. "Omezení vstupu tam bude v době od dubna do poloviny července daného roku," dodává mluvčí.
"Nepochybně to zasáhne trampy, lidi, kteří hledají klid nebo dobrodružství, a tak scházejí ze stezek. Ale víme, že minimálně 90 procent návštěvníků se pohybuje čistě na značených trasách," říká Dvořák.
Citlivý tetřev
V posledních letech se přitom spekulovalo spíše o tom, že se Luzenské údolí zpřístupní. Národní park o to usiloval, aby turistům umožnil vstup na vrch Luzný, který je na německé straně hranic a z Česka je přístupný jen těžko. V letech 2009 a 2010 byl dokonce ve zkušebním provozu hraniční přechod Modrý sloup. Ministerstvo životního prostředí ale loni přípravy zastavilo.
Stojí za tím již zmíněný pták tetřev hlušec. Ačkoli se dříve ve velkém lovil a ještě v 60. letech se v kuchařkách psalo o tom, jak jej správně upéct, dnes tvoří několik stovek šumavských tetřevů jedinou životaschopnou populaci ve střední Evropě.
"Tetřev hlušec je velice citlivý na rušení v průběhu celého roku. Nejvíce pak v zimě, kdy se snaží přežít z minima potravy, na jaře při toku a následném hnízdění a pak v začátcích léta, kdy vyvádí kuřata, která jsou v těchto lokalitách náchylná na prochladnutí," vysvětluje za národní park Martin Starý. Klid ale potřebuje i v létě.
V zimě nemá jinou možnost potravy než sezobávat jehlice ze stromů, od srpna do podzimu se tak musí pořádně vykrmit, a to třeba borůvkami. I jejich sběr je tedy v prvních zónách národního parku přísně zakázán.
