"V Česku si problém znásilnění nepřiznáváme. Znásilnění se tady podle některých lidí moc neděje, statistiky jsou vymyšlené, nebo když se to někomu stane, tak ať se brání, proč tím budeme ztrácet čas. Nás to nezajímá, ať to řeší někdo jiný," vysvětluje Johanna Nejedlová, proč podle ní spoustě lidí nedochází, jak nutné bylo postavit se k problematice sexuálního násilí a změnit zákony, podle kterých se jejich pachatelé soudí.
Podle posledních dat prý v Česku zažila znásilnění každá pátá žena. "A většina znásilnění nebyla kvůli dosavadní definici hlášena. Víme, že 70 procent obětí znásilnění zamrzne, a tudíž se nebrání. Takže víc než dvě třetiny případů znásilnění, které se odehrají, do té původní definice, kterou Česko ještě stále má v platnosti, nespadalo. A víme, že jsou případy, kdy nebyl pachatel odsouzen," popisuje zakladatelka organizace Konsent.
Nejedlová popisuje, že velká část soudců jsou citliví lidé, kteří mají smysl pro spravedlnost, ale nejsou to všichni. Některým vyčítá, že také "vzdorují" vzdělávání v oblasti souzení sexuálního násilí, ke kterému se postavilo pozitivně už i ministerstvo spravedlnosti. "Nerozumí tomu, myslí si, že si to ženy vymýšlí, a přijde jim to přehnané nebo feministické," popisuje expertka.
A co by chtěla Nejedlová jako kandidátka Zelených prosazovat na půdě Evropského parlamentu? Podle ní by měl mít europarlament zákonodárnou moc a je třeba se také podívat na to, jak EU funguje a jestli je v pořádku, že o všem máme rozhodovat jednomyslně. "Dostali jsme se do situace, kdy nás třeba Orbán vydíral, když jsme potřebovali vyčlenit peníze na pomoc Ukrajině. To by se dít nemělo, takže si myslím, že v některých případech je potřeba právo veta omezit," dodává Nejedlová.
