Praha - Pojištění, které si nemocnice platí pro případ, že by některý z lékařů udělal chybu, je předražené. Nemocnice za něj dávají miliony. Zdražil je hlavně nový občanský zákoník, který umožnil vyplácet daleko víc peněz za újmy za bolest a ztížení společenského uplatnění.
Poslanci proto chtějí změnu. Navrhují, aby pojištění fungovalo třeba jako povinné ručení u aut. Tedy aby kvalitnější nemocnice, které dělají méně chyb, platily menší sumu. Dosud pojišťovny kvalitu péče nezohledňovaly.
„Rozhodně se mi nelíbí, jaké částky musí nemocnice za pojištění platit. Jsou to desítky milionů, za které by mohly nakupovat léky nebo jiný materiál,“ vyjádřil se iniciátor změny a lidovecký poslanec Ludvík Hovorka.
Vadí mu také, že dnes pojišťovny nepřihlížejí k tomu, jestli dělá zdravotnické zařízení chyby. Lepší nemocnice si podle něj zaslouží zvýhodnění.
Jenomže to se neděje. „Pojišťovny tuto skutečnost opravdu až na výjimky nezohledňují. Na všechny nemocnice nahlížejí pohledem celého trhu,“ potvrzuje produktový manažer z pojišťovací makléřské společnosti Renomia Michal Pilecký.
Miliony za pojistky, tisíce za škodu
Pojištění nemocnic navíc už druhým rokem zdražuje. Může za to nový občanský zákoník, podle kterého mohou pojišťovny vyplácet daleko víc peněz za újmy za bolest a ztížení společenského uplatnění. S tím ale stouply také pojistky.
Třeba pražský Motol už platí za pojištění necelých patnáct milionů korun ročně. Za stejnou sumu by přitom mohl celé dva měsíce svítit. Nebo by mohl vyplatit všem zaměstnancům třináctý plat. Přitom ještě před třemi lety špitál posílal komerční pojišťovně sotva polovinu.
Podobně je na tom i Všeobecná fakultní nemocnice. Za pojištění platí necelých čtrnáct milionů korun. „Částka je zhruba dvakrát vyšší, než byla ještě před dvěma lety,“ přidává mluvčí nemocnice Filip Brož. Nemocnice přitom musela vyplácet škodu jen čtyřikrát, šlo konkrétně o částku 877 tisíc.
Podle Brože ale nemocnice nemůže výši pojistky ovlivnit – trh je omezený a zdravotnické zařízení si ze zákona pojištění zjednat musí. Což potvrzuje i Michal Pilecký ze společnosti Renomia. „Nabídka je omezená jak z hlediska počtu pojišťoven nabízejících pojištění profesní odpovědnosti, tak z pohledu kapacity trhu a nabídky výše limitů pojistného plnění,“ tvrdí makléř.
Jako povinné ručení u aut
Poslanci se proto rozhodli do legislativy zasáhnout. „Opravdu by bylo dobré v tom udělat pořádek. Souhlasím s návrhem zavést podobné podmínky, jaké jsou pro autopojištění,“ říká šéf sněmovního zdravotního výboru Rostislav Vyzula (ANO). Pro pojištění by se stanovil strop, nemocnice by navíc platily pojistky podle typu a velikosti. V pojistných smlouvách by se současně zohledňovalo, jestli je nemocnice problémová, nebo naopak beze škod.
Podle poslanců by sice bylo lepší, kdyby změnu navrhla vláda, konkrétně ministerstvo zdravotnictví spolu s resortem spravedlnosti, tyto úřady se ale k ničemu podobnému nemají.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová tvrdí, že pojištění je komerční produkt nabízený komerčními pojišťovnami, takže ho resort regulovat nemůže. Faktory, které ovlivňují nárůst pojistného a výše náhrady škody, navíc podle ní vyplývají z občanského zákoníku. Takže změny v této normě by měl mít na starosti resort spravedlnosti.
Ministerstvo spravedlnosti to ale vidí přesně opačně – problém se podle mluvčí Kristiny Labohé netýká právních předpisů, které spadají do kompetence tohoto úřadu. „Jde spíše o faktické fungování trhu s pojištěním odpovědnosti. Je nepochybné, že tento trh byl nějakým způsobem ovlivněn přijetím občanského zákoníku, avšak úkol analyzovat tyto dopady ve vztahu k nemocnicím náleží ministerstvu zdravotnictví,“ uvedla naopak Labohá.
Právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál soudí, že by se ministerstva domluvit měla. „Odpovědnost přitom padá hlavně na ministerstvo zdravotnictví, které část nemocnic samo zřizuje. To by se mělo starat o to, kam tečou veřejné peníze, zvlášť pokud jde o prostředky určené na léčení,“ uzavírá Dostál.
