Praha - Městský soud v Praze znovu osvobodil údajného "vora v zakoně" Andranika Soghojana a další čtyři muže podezřelé z objednání vraždy arménského podnikatele.

Obžaloba viní Soghojana z organizování vražedného honu, který skončil omylem vraždou jiného člověka a pobodáním další oběti.

Podle soudu se ale nepodařilo prokázat, že čin spáchali obžalovaní. Rozhodnutí není pravomocné, státní zástupce se proti němu odvolal.

Jediný z obžalovaných, kdo se dostavil k soudu, byl Arsen Arakeljan. Soghojan je nyní zřejmě v Arménii. Arakeljan po vynesení verdiktu řekl, že spravedlnost zvítězila. Totéž po telefonu údajně vzkázal i Soghojan.

Městský soud řešil případ už v říjnu 2010, kdy také dospěl k osvobozujícímu verdiktu. Odvolací senát ale poté částečně kauzu vrátil k novému projednání.

Tříčlenný senát městského soudu však ve čtvrtek rozhodl téměř identicky jako v roce 2010. Předseda senátu Luboš Vrba zopakoval, že se opět nepodařilo skutek popsaný státním zástupcem obžalovaným prokázat, a proto je soud musel osvobodit.

Nové projednání totiž nepřineslo žádné nové důkazy. Soud se sice pokusil zajistit účast arménského podnikatele, který se měl stát podle obžaloby obětí, nicméně neúspěšně.

Rovněž se mu nepodařilo zjistit ani další informace o hlavním svědkovi v kauze - Tagiru Tarsžojevovi. Ten již dříve přitom dostal pravomocně tříletý trest vězení za vydírání v souvislosti s pobodáním jedné z obětí.

Vysoká kriminální autorita

"Vina obžalovaných nemůže být bezpečně a spolehlivě prokázána pouze na základě výpovědi Tarsžojeva," uvedl Vrba.

Podle něho by soudu při hodnocení jeho věrohodnosti například pomohlo, kdyby měl k dispozici výslech důstojníka Bezpečnostní informační služby, který s ním byl v kontaktu.

To však tajná služba odmítla. "Je zřejmé, že na pozadí trestného činu stály další osoby, které jsou však soudu neznámé," podotkl Vrba.

Soghojan je podle policie "vorem v zakoně", tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Omylem pobodal jiného, omylem usmrtil jiného

Podle obžaloby si vraždu podnikatele objednal v roce 2007. Najatý vrah podle spisu nejprve omylem na Václavském náměstí v Praze pobodal jiného muže a o několik dnů později, opět omylem, usmrtil řidiče společnosti Sazka.

Soghojan kvůli tomu čelí obvinění z organizování vraždy a pokusu o vraždu stejně jako Gilani Alijev. V souvislosti s vraždou řidiče Sazky jsou obžalováni z pomoci k vraždě také Magomed Alijev, Arsen Kakosjan a Arakeljan.

Na likvidaci arménského podnikatele se podle obžaloby dohodl Soghojan s Gilanim Alijevem. Ten pak zajištěním vraždy údajně pověřil Magomeda Alijeva, který si na čin zjednal Ukrajince Timura Treťjakova a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí. Tam Treťjakov napadl nožem jiného Arména, kterému zachránil život rychlý lékařský zákrok.

Soghojan je zřejmě v Arménii

Z účasti na pobodání muže v centru Prahy byl původně obžalován Magomed Alijev. Obžaloba ho vinila z toho, že byl spolupachatelem pokusu o vraždu. Nakonec ale dostal, již pravomocně, tři a půl roku vězení za vydírání.

O 14 dní později se Treťjakov pokusil provést vraždu znovu.

Od Magomeda Alijeva prý dostal střelnou zbraň a od Arakeljana a Kakosjana informaci, že nepohodlný Armén bydlí na Vinohradech a jezdí luxusním vozem Bentley.

Treťjakov se ale i tentokrát spletl a zastřelil pětadvacetiletého otce dvou dětí, který na Vinohrady shodou okolností přijel s luxusním vozem ředitele společnosti Sazka. Najatého vraha Treťjakova soudy potrestaly 22 lety vězení.

Po vynesení prvního osvobozujícího verdiktu soud Soghojana propustil z vazby. Podle informací médií odcestoval zřejmě do Arménie, kde se zapojil do organizování života podsvětí. Soghojan i další obžalovaní od začátku obvinění odmítali.