Hradec Králové - Krajský soud v Hradci Králové povolil obnovu řízení v restituční kauze týkající se zámku Opočno na Rychnovsku.
Stejně rozhodl už rychnovský okresní soud, proti jeho verdiktu se však odvolali památkáři. Rozhodnutí je pravomocné, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.
O zámek více než 20 let usiluje dědička původních majitelů Kristina Colloredo-Mansfeldová.
Soudce hradeckého soudu Igor Pařízek uvedl, že ve svém rozhodnutí senát hradeckého soudu vycházel ze závazného právního názoru Ústavního soudu.
"Žalobkyně předkládá dva nové důkazy, o kterých v původním řízení nevěděla a které prokazují židovský původ jejího otce a její babičky," uvedl Pařízek. Soudce připustil, že se jedná o klíčové důkazy, které by mohly ovlivnit rozhodnutí soudů v celé věci.
Právní zástupce Colloredo-Mansfeldové Tomáš Nahodil dnes řekl, že rozhodnutí krajského soudu bylo posledním kamínkem v mozaice, který byl potřeba k tomu, aby proběhlo opětovné projednání restituční kauzy.
"Novými důkazy prokazujeme poslední z podmínek, která je nutná pro restituci opočenského zámku. To znamená částečně židovský původ, respektive rasovou persekuci rodiny Collloredo-Mansfeldů," řekl Nahodil.
Právní zástupce památkářů Miloš Hošek naopak řekl, že majetek byl konfiskován po právu a měl by zůstat státu. Hošek připustil, že památkáři ve věci zřejmě podají dovolání. "Předpokládám, že musíme využít všechny procesní nástroje, které právní řád umožňuje," řekl Hošek.
Okresní soud v Rychnově kývl na obnovu řízení loni v říjnu. Soudce Ondřej Rott tehdy uvedl, že obnova řízení byla povolena, protože Ústavní soud dospěl k závěru, že listiny, které žalobkyně předložila, by jí mohly přinést příznivější rozhodnutí ve věci.
Soudy v Rychnově, Hradci Králové i Nejvyšší soud obnovu řízení dříve zamítly, ale Ústavní soud loni v březnu stížnosti, kterou podala Colloredo-Mansfeldová, vyhověl.
Dědička se obnovy řízení domáhala na základě údajně nového důkazu, který nemohla uplatnit v původním řízení. Výpis z Almanachu židovské šlechty z roku 1913 podle ní dokazoval, že její babička byla židovského původu a že konfiskace majetku nacisty v roce 1942 měla nejen politické, ale také rasové pozadí.
Zámek zabavený nacisty převzal po skončení války stát na základě Benešových dekretů. Rodina po roce 1948 emigrovala. Colloredo-Mansfeldová se vydání zámku domáhá od roku 1991, a celý areál se dokonce načas dostal do jejího vlastnictví. Ústavní soud ale poté vrátil spor na začátek a soudy nakonec přiřkly zámek opět státu.
Opočenský zámek vybudovali na místě středověkého hradu Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn společně s Albrechtem z Valdštejna.
Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu.
