Brno - Podle jakých pravidel se za pět let odehraje druhá přímá volba českého prezidenta? Nejvyšší správní soud při rozhodování o 24 stížnostech na letošní volby, které kvůli pádným argumentům a včasnému podání posuzoval, stanovil i s pomocí sportovní terminologie precedenční pravidla pro to, co se ještě může a co už je v kampani za hranou (ale ještě automaticky neznamená neplatnost voleb).
Ostrý boj v prezidentské kampani tak kromě nového muže na Hradě přinesl i další zpřesnění pravidel pro to, jak mohou volby, ve kterých proti sobě stojí konkrétní lidé, a ne politické strany, v Česku vypadat.
Vybíráme nejdůležitější závěry Nejvyššího správního soudu, které předjímají pravidla, podle nichž se budou řídit příští přímé prezidentské volby.
1. Co se může jevit jako nevkusné nebo nejapné, nemusí být protizákonné
Karel Schwarzenberg je cizák, který stojí mimo český národ. Jeden z argumentů, které se podle soudců mohou jevit jako nevkusné. K porušení zákona ale nedošlo, ostrý boj je dovolen.
"Volební kampaň není ničím jiným než bojem o hlasy voličů, a v jejím rámci jsou proto voličům předkládány často velmi emocionální a vyostřenou formou argumenty, které mají ovlivnit jejich rozhodování. Osoby veřejně činné, tedy zejména politici, musí ostatně akceptovat větší míru veřejné kritiky," rozhodli soudci.
Podobně soudci posoudili stížnost na to, že odpověď Miloše Zemana Věře Čáslavské v poslední předvolební debatě je buranská. Podle soudů to soud hodnotit nemá a ani nemůže - jde o volební kampaň, výklad toho, co je vlastně čestné a poctivé volební zákon neobsahuje.
2. Prezident i jeho rodinní příslušníci hodnotit a doporučovat mohou, zákon neporušují
Zásahy dosluhující prezidenta Václava Klause i jeho rodinných příslušníků do předvolební kampaně (podpora Miloše Zemana i ostrá kritika „nečeského" Karla Schwarzenberga) zákon neporušily, volební výsledek nijak výrazně neovlivnily.
Podle soudců zákon nezakazuje, aby současný prezident mohl vyslovit podporu komukoliv z kandidujících mužů a žen, a podobně to platí i u jeho rodinných příslušníků. I když třeba výroky Václava Klause mladšího byly podle soudců přinejmenším z historického hlediska značně nepřesné.
"V konečném důsledku se ale především jedná o otázku vkusu a politické kultury spíše než o otázku právní," rozhodli soudci.
3. Za lživý inzerát ať pyká ten, kdo ho zadal
Jediným krokem v první přímé volbě prezidenta, na který už nemohl jeden z kandidátů nijak reagovat, a výrazně ho tak poškodil, byl inzerát v deníku Blesk v první den druhého kola volby. A i když šlo o závažné porušení zákona, nebyl podle soudců důvod rozhodnout o neplatnosti voleb.
A to z několika důvodů. Nijak se totiž neprokázalo spojení zadavatele inzerátu se Zemanovým týmem. A i když Blesk čtou statisíce lidí, rozdíl mezi Zemanem a Schwarzenbergem byl tak výrazný, že inzerát výsledek voleb neovlivnil.
"Zjištěná protizákonnost podle přesvědčení soudu nedosahuje takové intenzity, aby byla způsobilá zpochybnit výsledky voleb jako celku s ohledem na rozdíl téměř 500 000 hlasů, o které obdržel vítězný kandidát více," stojí v rozhodnutí.
A soudci připomněli, že za porušení volebních pravidel by měl být v první řadě postihován ten, kdo zákon porušil - tedy v tomto případě zadavatel inzerátu.
4. Když se politik může proti lžím bránit, je to v pořádku
Podle soudců je také důležité to, zda na případné lži nebo nefér kroky mohou politici reagovat a přesvědčit voliče o tom, že mají pravdu. Zatímco na inzerát v Blesku už Karel Schwarzenberg reagovat nemohl, na ostatní tvrzení, která říkal Miloš Zeman a také Jan Fischer ohledně sudetské otázky nebo nacistické minulosti příbuzných Schwarzenbergovy manželky, měl ministr zahraniční možnost reagovat.
"Může dojít k situaci, že i zjevně závažný 'faul', k němuž však dojde dlouho před hlasováním voličů, volební výsledek výrazněji neovlivní, neboť dotčený kandidát na něj může přiměřeným způsobem odpovědět a v konečném důsledku z toho třeba nakonec i politicky profitovat," rozhodli soudci s tím, že v jednom případě se Zeman za své pochybení musel omluvit.
5. Pokud politici nechtějí podpořit některého ze soupeřů, ať raději mlčí
Soud také neuznal námitku, podle které Miloš Zeman zneužil pro svoji poltickou reklamu stanoviska svých protikandidátů Vladimíra Franze a Jana Fischera. Ti před druhým kolem volby řekli, že budou volit Zemana, ten to především k nelibosti Vladimíra Franze využil ve své předvolební agitaci.
Podle soudců ale oba kandidáti veřejně řekli, že Zemana volit budou. A museli tak počítat s tím, že jejich vyjádření Zemanův tým využije.
Odlišování toho, zda to řekli jako svou osobní volbu, nebo doporučení voličům, je podle soudců značně naivní. A takové využití stanovisek protikandidátů také nemůže zpochybnit volební výsledek.
