reklama

Smrt po sedmi hodinách v kleci. Nikdo není vinen

17. 4. 2012 7:00

Odborníci varují, že případ z dobřanské léčebny odkryl selhání celého systému

Klecová lůžka v léčebně v Dobřanech. V jednom z nich našla 51letá žena smrt. Klecová lůžka v léčebně v Dobřanech. V jednom z nich našla 51letá žena smrt. | Foto: Ludvík Hradilek

Dobřany (Plzeňsko) - Za smrt ženy, která zemřela v letos v lednu v Psychiatrické léčebně v Dobřanech zavřená v síťovém lůžku, nenese nikdo zodpovědnost.

Alespoň k takovému závěru došla kontrola vedená managementem léčebny. "Interní komise PL neshledala žádné pochybení nebo zanedbání péče ze strany personálu léčebny," řekl Aktuálně.cz ředitel Vladislav Žižka.

Žádného viníka neobjevila ani policie. Případ nyní ještě šetří úřad ombudsmana.

Navzdory těmto závěrům se vedení léčebny rozhodlo naráz zrušit polovinu z deseti stávajících síťových lůžek. Že by však léčebna dosud používala tento omezující prostředek nadbytečně, ředitel odmítá. "Zrušili jsme je z důvodu malé frekvence využívání," říká.

Kolik se síťových lůžek používá celkem v celém Česku a kolik lidí je do nich zavíráno, ale nikdo neví. Ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem léčeben, si tuto statistiku nevede.

Tak to vypadá, když má personál nařízenou  

Tak to vypadá, když má personál nařízenou

Foto: Ludvík Hradilek

Sedm hodin v kleci

Podle informací online deníku Aktuálně.cz byla jedenapadesátiletá žena zavřena v izolované místnosti v síťovém lůžku více než sedm hodin. Od druhé hodiny po půlnoci do rána, kdy ji zaměstnanci nalezli oběšenou v díře, kterou v síti roztrhla.

V dobřanské léčebně zemřela v lednu den poté, co zde byla hospitalizována.

Do klecového lůžka ji podle ředitele Žižky personál umístil pro "narůstající neklid" a kvůli sebevražedným tendencím.

Ačkoliv prostory s lůžky monitorují kamery, smrti pacientky ani toho, že trhala síť klece, si nikdo nevšiml. "Nepřetržité sledování nebylo indikováno," vysvětluje stroze ředitel. Už zmíněné konstatování, že žena byla do síťového lůžka dána z preventivních důvodů, odmítá blíže vysvětlit.

  • Psychiatrická léčebna v Dobřanech u Plzně funguje od roku 1874.
  • Ve více jak čtyřiceti pavilónech tu hledá pomoc 1200 duševně nemocných. Stará se o ně stejný počet zaměstnanců.
  • Hlavní sestra Hana Benediktová si nestěžuje na nedostatek personálu. Ve státním zařízení jsou lepší platové podmínky než v plzeňských krajských nemocnicích.
  • Park je veřejnosti přístupný. Uprostřed parku můžete hledat duchovní útěchu v kapli.
Galerie (40)

Zklidnění k smrti. Léčebna v Dobřanech

Autor: Ludvík Hradilek

Místo bezpečí smrt

Ačkoliv vedení léčebny nepřipouští, že by někdo za tragickou událost nesl odpovědnost, podle některých odborníků je evidentní, že personál v Dobřanech selhal.

Jedním z kritiků je psychiatr Jan Pfeiffer, který byl v roce 2004 označen časopisem The Time za Hrdinu roku právě za boj proti používání klecových lůžek.

"Je systémové selhání, že se síťová lůžka vůbec ještě používají," říká odborník, který čtyři roky působil jako psychiatr ve Velké Británii, kde je používání klecí zakázáno. "Dávají totiž iluzi, že je o člověka postaráno, a to, jak vidno i v tomto případě, tak není."

Podle Pfeiffera je otázka, proč byla žena vůbec do síťového lůžka dána. "Je to absurdita, když nepotřebovala permanentní dohled, proč ji tam dávali," pozastavuje se nad postupem léčebny. "Když byla neklidná, měl se jí někdo věnovat."

Zároveň upozorňuje, že zavření do "klece" může v pacientovi ještě více umocnit negativní pocity a paradoxně ho dohnat k tomu, před čím má být chráněn.

"Když je někdo v neklidu, úzkosti, je to znak nouze, potřeby intenzivnějšího kontaktu a přesně v ten moment ho někdo zavře do klece, navíc když má sebevražedné tendence, tak je to voda na mlýn...," říká. "To by i pro zdravého člověka byla náročná situace."

Vadný systém

Ke kritice dobřanských lékařů se přidává také Martin Jarolímek, hlavní lékař Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov.

"Individuální humánní přístup nahradili tím nejbrutálnějším omezovacím prostředkem, a to bez odborného dohledu," říká na adresu léčebny.

Současně ale upozorňuje, že tento případ je důsledkem vadného systému péče o lidi s psychickým onemocněním.

"V Česku se psychiatrická péče odehrává z 90 % ve velkých psychiatrických léčebnách a tento model trvá bez výrazné proměny už 150 let," dodává Jarolímek. "Podmínky v léčebnách a především nedostatek erudovaného personálu vytvářejí potřebu těchto omezovacích a donucovacích prostředků."

Tuto praxi by měla nahradit malá zařízení s proškoleným personálem a profesionální ambulantní služby.

Takováto změna však navzdory časté kritice ze zahraničí v Česku dosud nezačala a ministerstvo zdravotnictví používání síťových lůžek nadále hájí.

"Z klinického hlediska je považován absolutní zákaz za nevhodný a potencionálně zhoršující riziko pro komplikaci u některých pacientů," tlumočil stanovisko resortu mluvčí Vlastimil Sršeň.

Přístup ministerstva dokresluje i skutečnost, že po neštěstí v dobřanské léčebně nařídilo místo kontroly pouze revizi síťových lůžek a směrnic.

autor: Eliška Bártová

reklama

Diskuse

0komentářů

Zatím žádný příspěvek :(

reklama
reklama
 
reklama