Patriarcha Řehoř III. jako jediný dorazil stříbrným mercedesem. Zbytek bratrů, sester a čekatelů přivezl autobus. Cestu před kostelem ve Staré Roli zaplnilo zeleno-černé hemžení několika desítek lidí.
Infobox
Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského
- Vznikl v období 1. křižácké výpravy, kdy se staral o raněné rytíře. Oficiálně stvrdil jeho vznik papež r.1067.
- Řád se dělí na jurisdikce, které jsou na úrovni jednotlivých států. Říká se jim velkopřevorství nebo velkobailliviky.
- Komendy jsou jednotky, které dělají skutečnou terénní práci.
- V čele řádu stojí velmistr, vždy pochází z panovnického domu Bourbonů. K ruce má Velkou radu a Hlavní sekretariát v čele s velkokancléřem.
- Lazariáni jsou řád ekumenický. Nejvyšší morální autoritou je Řehoř III. Ladah, patriarcha Jeruzaléma, Antiochie a celého Orientu, který je řecko-katolického vyznání a hlava katolické církve melchitského obřadu.
- Řád je organizace výběrová.
- Nešlechtický čekatel (postulant) prochází dlouhou cestou. Po 1-2 letech může být přijat za člena. Po 2-3 letech za důstojníka, po 5 letech se stává komturem. Rytířem je pasován po dalších 3 letech. Poté může být rytíř-komtur a nakonec velkokřižník.
- Členové šlechty neprocházejí prvním stupněm a jsou okamžitě rytíři po právu.
Nechyběly uniformy, prapory a hlavně pláště s osmiramenným křížem. Investitura řádu svatého Lazara Jeruzalémského mohla začít.
Postulantni vpřed!
"No tak, srovnejte se! Jožine, jsi postulant? Dozadu!"
Velkobailiv Aleš Bluma vystoupal na schůdky před žlutým svatostánkem, aby sešikoval řady. Byl si vědom, jak důležitou ceremonii povede. Lazariáni se totiž před pár dny, poprvé po desítkách let, spojili. Z maltského a pařížského křídla je opět jedno jediné. A Česko první zemí, kde řád za tohoto nového stavu příjímá členy. Navíc přijeli i čekatelé z Rumunska. Hosté dorazili z Rakouska či Německa.
"Proč chci do řádu?" opakuje otázku čtyřiadvacetiletý Tomáš Medek. "Na myšlenku mě přivedl táta - taky člen. Vím, že budu moct lépe pomáhat ostatním." Přiznává, že hned z počátku ho upoutala myšlenka šlechtického titulu.
Základní podmínky vstupu splnil: Je křesťan a doporučil ho člověk, který už členem je. "Ano, byl to otec," přitakává. Na rytířský titul si ale Medek mladší musí ještě počkat několik let - než postoupí hierarchií směrem vzhůru.
"Přátelům? Těm jsem o dnešku až na jedinou výjimku neřekl," pokračuje Medek,"problémem je, že lidé o nás nic nevědí. Považují aristokratické řády za přežitek. Nesouhlasím. Mnohým potřebným pomáháme. A navíc všichni tady drží slovo, a to se mi líbí."
Velkobailiv Bluma zavelel. Slavnostní dav vkročil do kostela.
Lepra a hospice
Čekatelé na členství přistupovali před oltář po jednom.
Velkobailiv jim na hruď připnul smaragdový kříž se zelenou stužkou. Kostelem zněla čeština i rumunština. Poté si pro vyšší hodnosti přicházeli starší bratři. Závěr obřadu patřil patriarchovi. Požehnal nově ustavené karlovarské komendě - tedy spolku sedmi členů. Jejich úkolem bude samotná terénní práce.
Povede je Ivan Medek, otec Tomáše. Zatímco hlavním posláním řádu ve světě je boj s leprou, v tuzemsku lazariáni provozují několik hospiců.
"Lazariáni patří k těm lepším řádům. Mají zkušenosti s charitativní činností a velmi dobře se s nimi spolupracuje," popsal jejich aktivity pro Akuálně.cz duchovní patron pětitisícového řádu sv. Lazara Jeruzalémského Řehoř III.
Do České republiky přijel poprvé a pouze kvůli lazariánské ceremonii.
Zažil to už nesčetněkrát. Pravidla investitury se za poslední staletí prakticky nezměnila.
Syrský rodák nezapomněl na závěr ekumenické bohoslužby připomenout situaci na Blízkém východě. "Pokud to bude dál pokračovat, jako během libanonské války, čeká nás střet civilizací!
Německo, či řád? Spíš řád.
Náročný obřad je u konce. Rytíři nastupují spolu s příbuznými a přáteli do autobusu, který je odváží do centra Karlových Varů. V hotelu vládne unavená, ale uvolněná atmosféra.
Být lazariánem je výhoda - na tom se shodují všichni.
"Každá komenda má svoji kontaktní osobu, takže komunikace je velmi snadná," říká Medek mladší. Doplňuje ho archimandrita Marek Krupica, který jako duchovní nosí hodnost kaplana: "Vzhledem k tomu, že se soustředíme převážně na charitativní činnost, tak vám to dojde například v době povodní."
Rozesazeni kolem honosného občerstvení působí čeští šlechtici elitářsky. Mezi sebe jen tak nikoho nepustí, i když zájem je obzvlášť v zemích východní Evropy značný.
"Občas se nám ozývají lidé, že chtějí vstoupit. V tom případě ale narážejí hlavou na zeď," říká velitel hesenské komendy Josef Finta. "Pravidla jsou jasně daná. Důkladně si všechny prověřujeme."
Kontrola aktivit jednotlivých lazariánů je údajně pečlivá. Oficiálně, kvůli práci s penězi, vystupuje řád jako občanské sdružení. "Strach nemáme. Víte, když je někdo špatným člověkem, tak se do řádu vůbec nedostane," soudí bez obav Finta.
Lazariáni svým řádem žijí. Potvrzuje to i vysoký muž v bílé uniformě, který celý den dohlížel na ceremonii. Thomas Piontek je z Německa a pracuje jako asistent velkokancléře, tedy nejvýše postavené autority s výkonnými pravomocemi. Piontek cestuje po světě a radí ostatním.
"Kdybyste si měl vybrat mezi oddaností vůči Německu, nebo řádu - jak byste si vybral?"
Po chvilce mlčení odpovídá: "Pokud by nastaly problémy, asi bych se vzdal svých funkcí. Ale řád je pro mě vším, nikdy neodejdu."
