Brno - Potomci šlechtice Františka Oldřicha Kinského, jehož neúspěšný boj o rodinný majetek za čtyřicet miliard korun určoval pravidla pro české restituční právo, se nevzdali naděje na získání rodového majetku v Česku.

Stejně jako František Oldřich Kinský, který v Česku ve sporech o majetek podal 157 žalob, se i potomci i přes téměř mizivou šanci snaží znovu domoci majetku žalobami k soudu. A jejich případ už musel rozhodovat také Ústavní soud.

Tam se totiž kvůli diskriminaci v restitučních pravidlech obrátil Kinského syn Carlos Maximilian Felipe Ivan Kinsky Y Kavanagh. Ten se společně se svou sestrou snaží žalobami obnovit řízení na určení vlastnictví zejména k 600 pozemků, které spravuje státní podnik Lesy České republiky.

Pozemky na Pardubicku

Ty jsou především na Chrudimsku od Seče až po hranici bývalého okresu s Pardubickem za Heřmanovým Městcem, kde mimo jiné patřil Kinským místní zámek včetně zámeckého parku a několika přilehlých budov ve městě.

Kinský si u ústavních soudců stěžoval, že soudy v Chrudimi i Hradci Králové znovu odmítají žalobám vyhovět, nejsou nestranné  a diskriminují ho. Soudy totiž odmítaly zjišťovat, kdo v minulosti vlastně majetek rodu vlastnil a na koho přešel.

Ústavní soudci ale nyní stížnost Kinského odmítli. Soudci tak připomenuli, že podobné argumenty už uplatňoval Kinského otec a ústavní soudci tyto argumenty odmítli. A Kinský nedokázal nyní předložit žádné nové argumenty, které by mohly stanovisko ústavních soudců změnit.

František Oldřich Kinský za svého života bojoval u českých soudů za navrácení rodinného majetku. Podal 157 žalob na majetek za miliardy korun.

Mezi majetkem, který chtěl Kinský získat, byl kromě pozemků na východě Čech například palác Kinských na pražském Staroměstském náměstí, pozemky v rekreačním areálu v Rynarticích na Děčínsku nebo 32 hektarů lesa na Rakovnicku. Úspěšný byl ale pouze ve dvou případech na Ústeckoorlicku.

Uznání až po smrti

Až tři roky po smrti šlechtice rozhodl Evropský soud pro lidská práva, že Česko Kinského vážně poškodilo a protiprávně kriminalizovalo. Česko podle soudců v největší restituční kauze jednoznačně porušilo Kinského právo na spravedlivý proces. Zaplatilo za to na poměry evropského soudu vysoké odškodnění - deset tisíc eur a další čtyři tisíce eur pak na soudních výdajích.

Podle evropských soudců česká policie na základě vyjádření politiků a se souhlasem soudců sledovala a prověřovala Kinského jako zločince, což je nepřípustné.

Kinského rodiče přišli o svůj majetek v České republice po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože měli kolaborovat s nacisty.

Právníci rodu Kinských však namítají, že nemovitosti Kinských byly zabaveny neoprávněně, protože je v uvedené době nevlastnil Kinského otec, ale v té době ještě nezletilý František Oldřich Kinský, který s nacisty nekolaboroval a měl tehdy československou státní příslušnost.