Praha – Řidičům, kteří rádi překračují povolenou rychlost, to už za pár let přestane procházet. Stát plánuje obří investice do moderní, chytré elektroniky, která "závodníky" bude monitorovat na dálnicích i silnicích I. třídy.
Systémy dokážou přečíst SPZ auta, okamžitě sdělit řidiči na digitální tabuli, že porušuje předpisy, nahrát ho na kameru a současně odeslat snímek i data do systému pro přestupkové řízení. Jedna taková inteligentní cedule se už testuje na dálnici D2 před Brnem. Zatím jen šoféry varuje, ale to se brzy změní.
A nebude to zdaleka všechno. V příštích šesti letech na hlavních silničních tazích výrazně přibude nejen kamer a radarů, ale i automatických vah, které okamžitě a za jízdy poznají přetížené kamiony, nebo laserových skenerů na odhalení řidičů, kteří nedodržují bezpečnou vzdálenost.
"Utrum" budou mít piráti silnic i ve městech, která také stojí o chytré dopravní systémy. Nejenže budou lépe řídit hromadnou dopravu a usnadní například průjezd autobusů nebo tramvají, ale speciální čidla s kamerami na křižovatkách zachytí také řidiče jedoucí na červenou.
Mýtné brány mají měřit
V plánu pak je i vylepšení současných zařízení. "Uvítal bych, kdyby například mýtné brány měřily rychlost a mohly sloužit k trestání neukázněných řidičů," řekl ministr dopravy Dan Ťok.
Právě jeho úřad připravil ve spolupráci s více než stovkou odborníků plán na masivní modernizaci dopravní elektroniky.
Koncepce, kterou ve středu schválila vláda, navrhuje do roku 2020 investovat 17,5 miliardy korun do inteligentních systémů nejen v silniční, ale i železniční, letecké a lodní dopravě. Do silnic by měla jít zhruba polovina peněz, přesná částka za nové kamery nebo radary ale zatím není jasná. Část nákladů zaplatí Evropská unie.
Chytrá elektronika má primárně sama umět řídit a usměrňovat dopravu tak, aby se pokud možno netvořily kolony, v nichž hrozí hromadné nehody s vážnými následky.
Zároveň se však dají moderní počítačové systémy dobře využít právě i k postihu řidičů. Především v okolí měst nebo v místech, kde se opravují silnice a je tam omezená rychlost. "Tam má největší smysl umisťovat například měřiče rychlosti," uvedl dopravní odborník Martin Hájek z ostravské technické univerzity.
Opravované úseky na dálnicích a hlavních silnicích jsou vysoce rizikovými místy, kde doprava houstne a dochází k nehodám. Kvůli neukázněnosti řidičů se navíc zvyšuje počet zranění a úmrtí silničářů.
Za nehody může zejména nepozornost řidičů a nedodržení bezpečné vzdálenosti. Podle policejních statistik se loni stalo na dálnicích a silnicích I. třídy téměř šestnáct tisíc nehod, z nichž pětinu zavinila právě nepozornost. Zemřelo 244 lidí, přičemž za nejvíc smrtelných nehod mohla vysoká rychlost.
Bude potřeba změnit zákon
Aby se moderní technika dala využít i k trestání řidičů a záznamy mohly sloužit jako důkaz, bude podle Jozefa Bocána z policejního prezidia zapotřebí upravit zákony.
Nadto se stratégové moderní a chytré dopravy budou muset vypořádat ještě s připomínkami Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ministerstvo dopravy už totiž dostalo varování, že osnova akčního plánu na rozvoj inteligentních dopravních systémů nezaručuje ochranu dat. Ochránci soukromí upozorňují především na možné zneužití pořízených kamerových záznamů.