Zakažte podpis smluv s církvemi, žádá ČSSD Ústavní soud

Domácí ČTK Domácí, ČTK
22. 2. 2013 11:34
Sekretář soudu: Bylo by zodpovědné, kdyby vláda nespěchala, právně jí však nic nebrání
Foto: Jan Lipold

Brno - Poslanci ČSSD požádali Ústavní soud, aby předběžným opatřením zakázal podpis smluv mezi vládou a církvemi. Vláda chce dokumenty s většinou církví podepsat v pátek v poledne.

"Bylo by korektní a zodpovědné, kdyby vláda s podpisem smluv s církvemi nespěchala. Právně jí ale v tuto chvíli nic nebrání," reagoval generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.

"Lze říci, že si vláda musí být vědoma, přistoupí-li k podpisu smluv ještě před rozhodováním Ústavního soudu, značných finančních nákladů pro stát, jež by mohly vzniknout v případě, že by Ústavní soud později návrhu vyhověl," uvedl Langášek.

Soudci se v pátek nesejdou, plénum zasedne až příští týden, pravděpodobně v úterý.

Sobotka: Vláda nemá důvod spěchat

Návrh podepsaný Lubomírem Zaorálkem dorazil k soudu ve čtvrtek večer. ČSSD argumentuje tím, že po uzavření smluv by soudní kontrola zákona o církevních restitucích byla už jen formálním aktem. O přezkoumání normy přitom požádali Ústavní soud jak sociální demokraté, tak Věci veřejné a komunisté.

Podle Zaorálka může podepsání smluv s církvemi vést ke značným finančním ztrátám. "Slušná, solidní vláda by určitě neuzavírala smlouvy, než věc projedná Ústavní soud," vyjádřil se předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka s tím, že nevidí žádný důvod, aby vláda v záležitosti spěchala.

Pokud by soud předběžným opatřením nezakázal podpis smluv, měl by podle ČSSD zakázat alespoň jejich plnění, a to až do rozhodnutí o návrzích opozice na zrušení církevních restitucí.

O návrhu na předběžné opatření musí jednat plénum Ústavního soudu, které svolává a jehož agendu určuje předseda Pavel Rychetský. "Toho jsem o návrhu ihned informoval, plénum je svoláno (zatím) na úterý, návrh bude na jednání zařazen," řekl Langášek.

Návrh už večer dostali k dispozici elektronickou poštou také všichni soudci. "Každý se s ním může ihned seznámit, případně iniciovat u předsedy mimořádné svolání pléna a zařazení na program," uvedl Langášek, který poukázal na to, že soud dostal podnět od ČSSD na poslední chvíli.

"Přitom nic nebránilo navrhovatelům učinit návrh na předběžné opatření již v návrhu na zahájení řízení, případně dříve než ve čtvrtek," řekl Langášek. Plénum by v pátek ani v případě mimořádné schůze nebylo usnášeníschopné. Soudců totiž musí být alespoň deset z patnácti.

Dlouhodobě soudu chybí tři členové, další dva mají dovolenou, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský měl na pátek naplánovaný zdravotní zákrok.

Premiér Petr Nečas se v poledne sejde s představiteli 16 církví a náboženských společností a chce s nimi podepsat smlouvy o finančním vyrovnání. Na jejich základě ČR v následujících třech desetiletích církvím zaplatí desítky miliard korun, a naopak postupně sníží a nakonec zcela přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost.

Podpisem smluv by se podle ČSSD fakticky naplnil zákon o církevních restitucích a jeho soudní přezkum by částečně ztratil smysl. "Aktivismus vlády spočívající v ignorování zahájených řízení u Ústavního soudu a její aktuálně uskutečňovaná opatření mají znaky svévole a narušují dělbu moci," stojí v návrhu na předběžné opatření.

Podle zákona může Ústavní soud předběžným opatřením přikázat orgánu veřejné moci, aby nepokračoval v určitém zásahu, pokud hrozí vážná škoda, újma, násilný zásah, případně pokud je ohrožen jiný závažný veřejný zájem.

Baptisté se zatím nepřipojí

O předběžném opatření může soud rozhodnout v neveřejném jednání, v naléhavých případech si nemusí vyžádat ani vyjádření ostatních účastníků řízení. Opatření pozbude platnosti v okamžiku vyhlášení finálního nálezu Ústavního soudu v dané kauze - v tomto případě by to bylo rozhodnutí o návrhu ČSSD na zrušení církevních restitucí.

Podepisované smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají podle nich církve získat během 30 let celkem náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Část mohou dostat formou státních dluhopisů.

Největší díl, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. Ke společnému podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů.

 

Právě se děje

Další zprávy