Praha - Rusnokova vláda vyhlásila boj proti bezdomovectví a rozhodla se podpořit lidi, kteří na ulici skončí, nebo jim ztráta střechy nad hlavou hrozí.

Pomoci by jim mělo takzvané bydlení s podporou, do kterého by se dostali právě bezdomovci nebo lidé z azylových domů. S podporou azylových pracovníků by se pak odtud mohli vrátit do běžného života.

S takovým plánem alespoň počítá historicky první koncepce proti bezdomovectví, kterou vláda schválila a která by měla platit až do roku 2020.

Ministr práce v demisi František Koníček, který ji v úterý představil, ovšem zatím nepřiblížil ani termín zřízení podporovaných bytů, ani jejich financování. Upřesnit by ho mělo ministerstvo do konce roku.

Nová koncepce se týká také přístupu ke zdravotní péči, k sociálním službám, k větší informovanosti a zapojení ohrožených lidí. Na ministerstvu práce také vznikla speciální skupina, která by se měla bezdomovectvím zabývat.

Kromě toho by od roku 2016 měla začít fungovat zařízení, ve kterých by se doléčili lidé, kteří nemají kam jít po nemoci nebo odchodu z nemocnice.

Znovu se odrazit ode dna

Bydlení s podporou je součástí sociálního bydlení, které v Česku neexistuje. Podle odborníků na problematiku bezdomovectví tak chybí v Česku byty, kde by se mohli lidé z azylových zařízení či z ulice odrazit ode dna a znovu začít normálně žít.

Podle ministra v demisi Koníčka je v Česku kolem 30 000 bezdomovců, ztráta střechy nad hlavou hrozí ale 100 000 lidí. "Koncepce vnímá bezdomovectví nikoli pouze jako 'přespávání na ulici', ale jako proces, který začíná již ohrožením ztrátou bydlení," vysvětlila plán vlády její mluvčí Štěpánka Filipiová.

Mezi nejohroženější skupiny pak patří samoživitelky, osaměle žijící senioři, postižení, propuštění vězni či děti, které opouštějí v dospělosti dětské domovy.

"Alfa a omega celého řešení je přístup k bydlení, je to zejména bydlení s podporou," uvedl ministr v demisi. Podle něj má nynější systém pomoci "poměrně hodně slabin". Chybí prevence i služby pro lidi v potížích.

Lepší je půjčka

"Neexistuje návazné bydlení. Lidé jsou v azylových domech několik let, přestože jsou připraveni bydlet sami. Vzniká závislost na sociálních službách. Člověk zpohodlní," dodal Ilja Hradecký, dlouholetý šéf sdružení Naděje, které bezdomovcům pomáhá.

Pokud podle Hradeckého člověk stráví na ulici rok, potřebuje pak tři roky podpory odborníků, aby se mohl vrátit zpět do běžného života. Kdyby se podařilo ztrátě bydlení předcházet či se lidé záhy po "propadnutí" na ulici dostali do bytu, vyšlo by to výrazně levněji než několikaletá pomoc.

"Zkušenosti z Vídně ukazují, že je sedmkrát levnější udržet člověka v bytě za cenu, že se mu odpustí dluhy, poskytne se mu bezúročná půjčka, zadotuje se, než když se ocitne na ulici," řekl Hradecký.

Pokud podle tajemnice národního velitele Armády spásy Pavly Vopelákové lidé na ulici ani po čase nedostanou pomoc, ztrácejí naději a rezignují. "Byli bychom rádi, aby azylové domy byly jen takovou přestupní stanicí na nezbytnou dobu," řekla Vopeláková. Podle ní náklady na lůžko v azylovém domě mohou činit i 150 000 korun ročně.

Hradecký: Azylové domy jsou nákladnější

Hradecký podotkl, že azylové domy jsou nákladnější než to, kdyby se potřebný dostal rovnou do sociálního bydlení.

V bytě s podporou se potřebným pravidelně věnují sociální pracovníci. Poskytují poradenství, pomáhají s vyřizováním dávek i s hledáním práce. Obyvatele také kontrolují. Postupně se intervaly návštěv prodlužují, nakonec je člověk připraven na samostatný život a může se přestěhovat do běžného bytu.

Podle koncepce by bydlení s podporou mohlo mít snížené nájemné, mohla by v něm být ztížená možnost výpovědi, nájemce by mohl dostávat dávky. Majitel bytu by mohl získat dotace, které by mu obvyklý nájem dorovnaly. Záruky by poskytla i obec či organizace, která by bezdomovcům a lidem v tísni pomáhala.

Potřebným by pomohly obecní byty, ty ale mnohé obce nemají. Z bytového fondu, který na ně stát v roce 1991 převedl, v roce 2009 už nevlastnily tři čtvrtiny.