Praha - Vláda přerušila projednávání zákona, kterým by měl stát vrátit církvím část majetku a za zbylý je finančně odškodnit.
Kvůli církevním restitucím chtějí Věci veřejné koaliční jednání na nejvyšší úrovni - K9.
"Věci veřejné vzhledem k prognózám ministra financí Miroslava Kalouska, který počítá s propadem ekonomiky v letošním roce až o dvě procenta, navrhují odložit finanční část vyrovnání s církvemi," upřesnila ještě v průběhu jednání vlády ve svém prohlášení vicepremiérka za VV Karolína Peake.
"Navrhujeme okamžité zahájení vracení nemovitého majetku, jehož sporná vlastnictví blokuje rozvoj krajů a obcí, a odložení vyplácení finančních náhrad na dobu po skončení ekonomické a dluhové krize - tedy na jeden rok," upřesnila Peake.
V tomto postoji ale zůstávají Věci veřejné osamoceny.
Premiér: Už jsme to dohodli
"Trvám na tom, abychom dodrželi to, co bylo dojednáno. Parametry zákona už vláda projednala a schválila," řekl po schůzi vlády své stanovisko premiér Petr Nečas (ODS).
Vláda už před časem schválila věcný záměr tohoto zákona o církevním majetku - včetně finančního odškodnění.
"Pokud bychom výplatu oddálili, přišlo by to daňové poplatníky o jednu a půl miliardy korun víc," odmítl premiér odložení splátek finančního vyrovnání.
Už v úterý VV avizovaly, že budou chtít s partnery v koalici jednat. O podrobnostech mluvit nechtěly, ale vadilo jim zejména finanční odškodnění. Opakovaně chtěly vědět, kde vezme ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) 2 miliardy korun ročně.
Navracení majetku církvím provází od počátku dohady v koalici. VV chtěly vrátit co nejvíc nemovitého majetku a co nejméně vydat peněz.
V prosinci navíc vyvstal problém: Legislativní rada vlády pod vedením Karolíny Peake chtěla nejprve evidenci církevního majetku, který by se měl vracet. Od toho nakonec ustoupila.
Majetek, peníze i letitá podpora
Církvím by se měly jednak vrátit pozemky a nemovitosti v celkové hodnotě 75 miliard korun, a to výhradně ty, které teď spravuje stát.
Dále by měly dostat finanční odškodnění za majetek, který už vrátit nelze. Celkem podle návrhu půjde o 59 miliard korun. Stát by je církvím splácel po dvou miliardách ročně dalších 30 let. Kvůli valorizaci by se tak konečná částka vyšplhala - odhadem - na 79 miliard.
A konečně ještě prvních 17 let v období, kdy se bude majetek církvím vracet, by je stát částečně finančně podporoval - a to částkou 1 miliarda a 400 milionů korun ročně. Tato částka se ale bude postupně snižovat - počínaje čtvrtým rokem o 5 procent ročně.
Poté by už církve nemohly požadovat žádnou podporu od státu, který teď platí i mzdy duchovních.
O každý jednotlivý pozemek či nemovitost by musela konkrétní církev požádat zvlášť. Pokud by se církev v konkrétním případě se státem nedohodla, musela by se obrátit na soud.
Ministerstvo kultury už vloni odhadovalo, že soudy se budou týkat maximálně tak 10 procent navraceného majetku.
Opozice ostře proti
Odškodnění by mělo odstartovat v roce 2013.
Parlamentní opozice se zatím k navracení majetku církvím staví odmítavě. Pokud by ale byla koalice jednotná, zákon o vyrovnání s církvemi by v Parlamentu prosadila i přes případné veto Senátu.
Podobný zákon, připravovaný ještě Topolánkovou vládou, ovšem v roce 2008 neuspěl. Tehdy ztroskotal už ve sněmovně na hlasech opozice a několika přeběhlíků z koaličních řad. Topolánkova vláda ale počítala hlavně s peněžním odškodněním, které by se vyšplhalo až na 280 miliard korun.
